Srbsko chce peníze MMF, musí proto propustit pětinu státních zaměstnanců

Bělehrad - Pětinu zaměstnanců veřejného sektoru, zhruba 14 000 lidí, bude muset propustit Srbsko. Vyžádají si to podmínky Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby od něj země získala přístup k další finanční pomoci. Informaci dnes přinesla srbská ministryně financí Diana Dragutinovičová. Fond navrhl, aby Srbsko zvýšilo daň z přidané hodnoty na veškeré zboží a služby, která je dnes na 18 procentech. Srbští politici ale uvedli, že uspoří zmenšením státní administrativy. Zemi tak čeká radikální reforma veřejného sektoru, která se dotkne úřadů, vzdělání, zdravotní péče i důchodového systému. Státu ale má v následujících letech výrazně snížit výdaje.

Dragutinovičová uvedla, že nachystá rozpočtové škrty ještě před schůzkou srbské vlády s lidmi z MMF. Jednání s fondem se má obnovit 20. října.

Na 2,8 miliardy eur nyní Srbsko nedosáhne

Mezinárodní měnový fond pozastavil Srbsku přístup k prostředkům ze záložního úvěru 2,8 miliardy eur (asi 71,4 miliardy korun), který pro balkánskou zemi vyčlenil v březnu. Fond požadoval plán, jak bude Srbsko financovat svůj rostoucí rozpočtový deficit za nynější finanční krize.

MMF naléhá, aby rozpočtový deficit země v příštím roce klesl na 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Nyní dosahuje 4,5 procenta a vláda navrhovala jeho snížení na čtyři procenta HDP. Dragutinovičová dodala, že by požadavek fondu splnilo propuštění 20 procent státních zaměstnanců. Návrhy ministerstev na racionální redukci veřejných výdajů Dragutinovičová očekává do tohoto pátku. Odborový svaz zastupující státní zaměstnance již slíbil stávky. Kvůli propadu ekonomiky již přišlo o místa zhruba pět procent celkové pracovní síly v zemi, tedy 31 000 lidí. Nezaměstnanost je teď v Srbsku na 18 procentech.

Srbsko již čerpalo 788 milionů eur

Srbsko čerpalo z půjčky schválené v březnu již 788 milionů eur. Země předpokládá, že dalších 700 milionů eur získá, aby mohla financovat rozpočtový deficit.

Na fond se kvůli hospodářské krizi s žádostí o pomoc obrátily i Ukrajina, Nigérie, Pákistán, Srí Lanka, Mexiko, Island, Bělorusko a dva státy Evropské unie, Maďarsko a Lotyšsko.