Berlín – Se zhruba třetinovým podílem na českém zahraničním obchodě zůstává Německo nejdůležitějším obchodním partnerem Česka. Vede s velkým náskokem před Slovenskem, Rakouskem, Itálií a Francií. Německý trh je přitom obsazený ve všech oborech, střetává se na něm konkurence z celého světa a pro české firmy tak zpravidla nebývá jednoduché se na něm prosadit. Ty, kterým se to podaří, z toho však náležitě profitují.
Německo - výzva pro české podnikatele
Německo bylo vždy důležitým odbytištěm pro české výrobky. Přinejmenším pro jeho východní část to platilo i před rokem 1989. Po pádu komunismu ve střední Evropě a pozdějším vstupu Česka do Evropské unie se však prostor pro vzájemnou spolupráci mnohonásobně rozšířil. Přestože jsou podmínky na německém trhu tvrdé, prosadit se zde je podle zástupce agentury CzechTrade v Německu Víta Brunera stále jednodušší než prorazit na trzích třetích zemí.
Své o radostech i strastech spojených s podnikáním v Německu ví rodina Grundových. Se svojí rodinnou textilkou se vydali za západní hranici v roce 1993. Proti zavedeným německým firmám měly v té době jedinou velkou zbraň. Platy českých dělníků daleko zaostávaly za německými a Grundovi tak mohli konkurovat cenou. Německý trh mají dodnes za jeden z nejtěžších v Evropě. „Němci jsou známí svojí pečlivostí a důrazem na detail, my jako česká soukromá firma bez zkušeností jsme měli velký problém,“ vysvětluje situaci, kterou začátkem devadesátých let zakoušela řada českých podnikatelů, obchodní ředitel textilky Jiří Grund. „Němci nás v dobrém slova smyslu vyškolili a v průběhu let jsme si zvykli na jejich normy a požadavky, co se týče komunikace, standardů kvalit,“ dodává.
Reportáž Lenky Dolanské a Hany Scharffové (zdroj: ČT24)
Vytrvalost a neustálé vylepšování nabídky designovými výrobky se Grundovým vyplatila. Dnes jsou v Německu, co se týče objemu prodaného zboží, dvojkou na trhu. Za zásadní pro úspěch firmy považuje Jiří Grund rozhodnutí založit v Německu dceřinnou společnost se skladem a prodávat sami. „Byl to docela riskantní krok, protože jsme v té době ztratili hodně zákazníků, hlavně velkoobchodů, které od nás brali zboží jako od anonymního výrobce. Právě tento krok s vlastní filiálkou byl ale rozhodující k tomu, že narozdíl od ostatních textilek, které už dnes neexistují, my jsme do dnešních dnů přežili,“ míní Grund.
Solidní obchodníci, které zastihla krize
Právě vlastní zastoupení firmy zpravidla vstup na německý trh urychlí a usnadní. To, čeho si většina českých podnikatelů na německých obchodních partnerech považuje nejvíc, je korektnost. Platební lhůty jsou ale v Německu na domácí poměry dlouhé. Běžně dosahují 60, někdy dokonce až 120 dní. Rizikem se také po vypuknutí hospodářské krize, podobně jako jinde ve světě, stal rychle rostoucí počet firem v konkurzu.
Krize postihla nejvíc německé strojírenství, průmysl obráběcích strojů a stavebnictví. Z nejhlubší recese od druhé světové války se nicméně německá ekonomika začala vymaňovat už ve druhém čtvrtletí. Počet insolventních podniků by tak už brzy mohl přestat růst. Krize postihla nejvíc strojírenství, průmysl obráběcích strojů a stavebnictví.
Krize, respektive záchranné balíčky německé vlády českému exportu paradoxně pomohly. Největší úspěch sklidilo šrotovné. Podíl Škody Auto na německém trhu se po jeho zavedení téměř zdvojnásobil. K našim sousedům míří třetina veškeré české automobilové produkce a auta s přehledem vedou žebříček českého dovozu.
Německý trh tvoří šestnáct spolkových zemí, 63 procent dovozu přitom směřuje do tří – Bavorska, Severního Porýní-Vestfáltska a Bádensko-Virtemberska. Od roku 1997 do roku 2001 náš vývoz vzrostl o rekordních 89 procent. Růstovou křivku poprvé po sedmi letech narušil až loňský rok.