Praha – Politika amerického prezidenta Baracka Obamy nejenže nepomáhá řešit problémy spojené se současnou hospodářskou recesí, ale dokonce prodlužuje její trvání. Tvrdí to americký ekonom Gene Smiley. Jednoznačnou analogii přitom vidí v podobných chybách Obamových předchůdců v Bílém domě, kteří se podle něj taktéž neúspěšně snažili vyléčit Spojené státy ze Světové hospodářské krize třicátých let. Právě na ni se zaměřuje v knize „Nový pohled na velkou hospodářskou krizi“, jejíž český překlad vychází v těchto dnech, právě 80 let po vypuknutí velké krize.
Smiley: Obama se nepoučil z historie a úspěšně prodlužuje krizi
Ke krizi, která svět sužovala ve 20. a 30. letech, se v dnešní době probíhající globální recese nutně vrací řada ekonomů. Velká hospodářská krize byla bezesporu nejhorším obdobím propadu, jakým kdy světová ekonomika prošla. Přičítána jí bývá dokonce i spoluvina za rozpoutání druhé světové války. Ve Spojených státech ji provázel propad průmyslu bezmála o 47 procent, nezaměstnanost se po celou dekádu držela na dvojciferných hodnotách.
Podle Smileyho způsobilo nebývalou hloubku krize 30. let selhání regulačních orgánů počínaje americkou centrální bankou Fed. Její chyby následně ještě podtrhlo úsilí tehdejších prezidentů Herberta Hoovera a Franklina D. Roosevelta. Zejména aktivistická politika druhého jmenovaného byla podle Smileyho hlavním důvodem, proč krize trvala tak dlouho. Navzdory obecně zažité představě Rooseveltův program masivních státních výdajů pod názvem New Deal krizi neřešil, ale naopak prodlužoval. Z krize tak Ameriku a svět vyléčila paradoxně až válka.
Zatímco dvacátá léta byla obdobím nebývalého rozmachu, třicátá znamenala ekonomickou katastrofu. Za tímto náhlým obratem vidí Smiley neschopnost západních vlád přizpůsobit se novým podmínkám po skončení první světové války. Chybou byl už poválečný návrat ke zlatému měnovému standardu v nereálných kurzech, především ve Velké Británii. Krach akcií na Wall Street pak umožnil Fed, který ve snaze o rychlé splacení válečných dluhů ve velkém tiskl peníze a udržoval nízké úroky. Když pak na konci 20. let svou expanzivní politiku ukončil a úroky šly nahoru, neměli Američané na splátky vlastních dluhů.
Hoover selhal a Roosevelt nic nevyřešil
Ve svém inauguračním projevu 4. března 1929 prezident Herbert C. Hoover zdůrazňoval, jak se národu pod vedením republikánské vlády ve dvacátých letech dařilo, a sliboval, že další roky blahobytu budou následovat. Byl to však Hoover, který následně po krachu na burze naprosto nepochopil ekonomickou realitu a svou snahou o udržení míry mezd na předkrizové úrovni roztočil spirálu propouštění. Nezaměstnanost v USA pak v době svého maxima na začátku třicátých let dosahovala 25 procent.
Když v roce 1933 Hoovera s velkými nadějemi v Bílém domě vystřídal F. D. Roosevelt, jeho „Nový úděl“ tehdy už celosvětově bující krizi neukončil. Smiley naopak poukazuje na to, že americká ekonomika se k Rooseveltově nelibosti nadechla jen v letech 1935-36, kdy nejvyšší soud prohlásil většinu prezidentových programů za neústavní a americké podniky tak byly na čas osvobozeny od silné ruky státu, což vedlo k růstu výroby i poklesu nezaměstnanosti. Roosevelt pak ale otočil kormidlo víc doleva a začal budovat stát blahobytu. Zvýšené požadavky na bankovní rezervy, které Fed začal uplatňovat v roce 1937, nakonec vedly ke vzniku nové krize uprostřed krize.
Definitivní řešení podle Smileyho přinesla až druhá světová válka. Obří nezaměstnanost rázně ukončily odvody 12 milionů Američanů do armády. Růst výroby ve válečných letech pak nebyl odrazem zlepšující se hospodářské situace uvnitř státu, ale jednoduše důsledkem velké poptávky po válečném materiálu všeho druhu.
Obamova aktivistická politika
Současná recese se ve své hloubce rozhodně nemůže s krizí 30. let rovnat. Astronomické propady finančních trhů zdaleka neměly tak drtivé dopady do reálné ekonomiky. Podle Smileyho nicméně dnešní politická reprezentace opakuje stejné chyby, jaké dělali předváleční politici.
Podobně jako před osmdesáti lety, i dnešní recesi odstartoval Fed, když po teroristických útocích v roce 2001 držel nízké úroky, čímž pomohl nafouknout hypoteční bublinu. Poté, co opět přitáhnul otěže, neměly tisíce amerických domácnostní peníze na splácení kdysi levných hypoték. Často skloňované finanční inovace pouze pomohly urychlit šíření hypoteční krize do dalších sektorů.
Podobně jako Roosevelt ve třicátých letech, stal se před rokem novodobým ekonomickým spasitelem Barack Obama. Jeho receptem na krizi je obří balík, kterým americký prezident nasměroval víc než 800 miliard dolarů na podporu spotřeby a nerentabilních odvětví ekonomiky. Vzniku nových bublin všeho druhu má opět pomoci přísná regulace finančního sektoru.
Gene Smiley:
Přední americký ekonom, působí od roku 1973 na Marquettově univerzitě v Milwaukee ve Wisconsinu. Napsal řadu prací o ekonomické teorii, amerických hospodářských dějinách a rakouské ekonomické škole. Je autorem knih The American Economy in the Twenthieth Century a Rethinking the Great Depression (Nový pohled na velkou hospodářskou krizi).
- Velká hospodářská krize autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1266/126594.jpg
- Klesající burza autor: Daniel Ochoa de Olza, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/535/53471.jpg
- Gene Smiley autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1266/126599.jpg
- Nový pohled na velkou hospodářskou krizi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1267/126603.jpg