Praha - Ekonom Jan Švejnar dnes uvedl Fórum Zlaté koruny s tím, že letošní očekávání jsou sice optimističtější než ta, o kterých se mluvilo v roce minulém, budoucnost je však velmi nejistá a pravděpodobnost, že by mohlo dojít k dalšímu poklesu ekonomiky, je vyšší než jindy. Většina rozvinutých ekonomik podlehla krizi. Výjimkou je Čína a Polsko, které se krizi dokázaly do určité míry vyhnout. Do problémů ekonomiky uvrhl nedostatek výnosů na příjmové stránce a zvýšené výdaje na stabilizaci ekonomiky.
Zlatá koruna: Česku se daří, nesmí ale usnout na vavřínech
Jsme na tom „dobře“, usnout na vavřínech ale nesmíme
Švejnar také komentoval situaci České republiky jako ne zcela kritickou. V poměru k ostatním rozvinutým zemím si Česko vede dobře, není ale vhodné usnout na vavřínech. Naopak, je nutné jednat odpovědně, ale ne zbrkle. Na nezodpovědnost totiž ukazuje to, že vládní rozpočet přešel do deficitu už v roce 1995 a od té doby se z něj nedostal.
GALERIE
videogallery_69653
Rada ekonoma Jana Švejnara
Ekonom taktéž připomněl základní pravidla ekonomického rozvoje - ať už podniku, nebo celé země. Podle teorie není nutné se vyhýbat zadlužování. Je ale třeba dbát na to, aby tempo růstu a návratnost investic byly vyšší, než je úrok, za který si půjčujeme. Potom je zadlužování smysluplné, protože podniku či státu pomáhá vydělávat.
Státy střední a východní Evropy se dočkají jednoprocentního růstu
V návaznosti na Švejnara vystoupil hlavní ekonom Světové banky Kaspar Richter, který komentoval vliv krize na vývoj ve střední a východní Evropě, na kterou měl mimo jiné vliv i snížený příliv kapitálu a investic do regionu. Česká republika je na tom podle Richtera poměrně dobře, protože dokáže svůj dluh financovat levně. Lépe je na tom například Polsko, které má lepší domácí základnu. Naopak špatně si vedou pobaltské ekonomiky. Richter taktéž přinesl čerstvou zprávu o výhledech ekonomiky nových členských států EU, která jim pro příští období přisuzuje jednoprocentní růst oproti poklesu o 4 procenta, které zažívaly v období minulém.
Značnou pozornost bude fórum věnovat i Řecku. Nikos Christodoulou ze společnosti Accenture už se například pokusil zdůvodnit, proč Řecko sklouzlo z původního dvouprocentního odhadu schodku deficitu na 30 procent. Mezi hlavními důvody Christodoulou uvedl neschopnost vlády vybrat dostatek daní kvůli krizi, mimořádně vysoké výdaje vlády spojené s loňskými volbami nebo mnohem nižší hrubý domácí produkt, než se očekávalo.
Česko musí šetřit, ideálně 64 miliard ročně
Z první části ekonomického fóra tedy vyplývá, že Česká republika do krize vstoupila s dobrou výchozí pozicí. Jsme ale ekonomikou velmi otevřenou, proto také naše HDP klesalo 4 procenty, tedy průměrně v rámci EU. Je nicméně nutné, aby Česko co nejdříve stabilizovalo veřejné finance, jinak by mohl dluh dosáhnout 50 procent HDP a ročně bychom museli splácet asi 110 miliard korun. Podle náměstka Ministerstva financí Bohdana Hejduka je nutné každý rok na příjmové straně najít 12 miliard korun a na výdajové straně naopak ušetřit 42 miliard, z toho 20 miliard na mandatorních výdajích.
Ekonom Jan Švejnar na Fóru Zlaté koruny