Atény/Berlín – Deficit řeckého státního rozpočtu se za první čtvrtletí letošního roku meziročně snížil o 40 procent na 4,3 miliardy eur (108 miliard korun). Řecká vláda tak zatím letos plní rozpočtové cíle dohodnuté s Evropskou unií. Oznámil to dnes řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu. Řecko nicméně bude zřejmě potřebovat pomoc od ostatních členů eurozóny a měnového fondu, neboť mu i přes snahu země bojovat se špatným stavem veřejných financí neustále narůstají úroky, za které si může půjčit další peníze na finančních trzích. Nyní ovšem hrozí, že by se k penězům z Evropy nemuselo dostat. Německá centrální banka totiž údajně začíná pochybovat o evropském plánu pomoci.
Řecko se statečně pere s deficity, pomoc od eurozóny by přesto nemuselo dostat
Suma deficitu, jejíž výši dnes řecký ministr zveřejnil se týká pouze rozpočtu ústřední vlády bez fondu sociálního zabezpečení a hospodaření místních samospráv, nejde tedy o celou bilanci veřejných financí, která je směrodatná pro EU.
Přesto Řecko vidí za tímto výsledkem důvod k radosti. Deficit se v prvních třech měsících roku snížil i bez oznámených výdajových škrtů a zvýšených daní, uvedl Papakonstantinu. „Dokazuje to, že vláda bezpečně směřuje ke splnění letošního cíle 8,7 procenta HDP,“ dodal. V prvních dvou měsících roku deficit klesl meziročně dokonce o 77 procent, za čímž stálo jednorázové zdanění velkých společností.
Bundesbanka prý začíná pochybovat o plánu pomoci Řecku
Přestože statistiky naznačují, že se Řecku daří úspěšně prát s vysokými deficity, stejně bude muset dříve či později požádat o pomoc eurozónu. Kvůli špatné finanční situaci totiž Řecku rychle rostou náklady na nové úvěry, kterými financuje ty stávající a které potřebuje pro přežití. Případnou pomoc by ale mohly zvrátit údajné pochybnosti německé centrální banky o plánu pomoci Řecku.
Bundesbance se nelíbí, že pokud by Řecko skutečně pomoc chtělo využít, Německo by zřejmě muselo do Atén rovnou poslat peníze. Napsal to dnes německý list Frankfurter Rundschau. Na pomoci Řecku se koncem března dohodla Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Dohoda spočívá v tom, že Řecko bude své problémy řešit samo. Pokud by se ale dostalo do tak vážných problémů, že nebude schopno si zajistit nové půjčky běžně na trhu, teprve pak by se aktivoval plán pomoci. A právě toho se centrální banka Německa teď obává. Pokud by se jí podařilo přesvědčit vládu, aby půjčku Řecku nepovolila, mohlo by to znamenat, že zadlužená země neuvidí z evropských peněz ani euro.
Frankfurter Rundschau se odvolává na interní dokumenty z Bundesbanky, kde jsou prý obavy zřejmé. Bundesbanka existenci zmíněných interních dokumentů podle agentury Reuters potvrdila, zároveň ale dodala, že to není její oficiální stanovisko. Dokumenty prý připravil expert pouze jako první reakci na uzavřenou dohodu. „Musíme si na to teprve vytvořit názor,“ reagoval mluvčí centrální banky.
Ve smlouvě z konce března je stanoveno, že pokud by se plán pomoci Řecku aktivoval, pak by jej bylo možné realizovat jen v případě, že s tím budou souhlasit všichni členové eurozóny. Řecko by totiž čerpalo jen bilaterální půjčky, část pomoci by šla od MMF. Mluvčí německého ministerstva financí ve středu řekla, že německá vláda má v dohodnuté podmínky pomoci důvěru. O žádné změně těchto podmínek prý neuvažuje.
Řecko se i nadále potýká s vážnými problémy, do nichž se dostalo hlavně kvůli vysokým dluhům a opakovanému zkreslování statistických údajů o výši svého rozpočtového schodku. Země tak ztratila důvěru investorů a má značné problémy půjčit si na trhu další peníze. Země platí více než dvakrát vyšší úroky z nových půjček než Německo.
Řecko a Evropská unie