Praha – Od jedné hodiny odpolední dnes v Praze probíhá Žofínské fórum k situaci v zemědělství a potravinářském průmyslu. Hlavním tématem fóra jsou rovné podmínky pro zemědělce států Evropské unie. Zemědělci z nových států EU si totiž stěžují na to, že mají horší podmínky než původní patnáctka. Tato nerovnost se potom podílí na poklesu konkurenceschopnosti agrárníků a útlumu výroby a zaměstnanosti. Přesto však Evropská unie české zemědělce v době krize podržela a oni tak neupadli do ztrát. Od vstupu Česka do unie do loňského roku totiž tuzemští zemědělci na dotacích dostali 150 miliard korun, jak na fóru uvedl ministr zemědělství Jakub Šebesta.
Zemědělci na Žofíně probírají nejpalčivější problémy
Na fóru však zemědělci jednají o tom, jak zlepšit to, co je trápí nejvíce. A tím nejpalčivějším problémem zůstává mléko. Situace se podle Šebesty zlepšila, ani zdaleka však není vyřešená. Výkupní cena mléka se v současnosti pohybuje okolo 7,5 koruny za litr, což je stále ještě pod hranicí rentability, v nejhorším období to přitom bylo až 6 korun. Farmáři už se ale k problému staví pozitivně a hledají způsoby, jak snížit náklady produkce a zefektivnit výrobu. Před třemi týdny jim navíc vláda slíbila 3,5 procenta z bruselských dotací. Mezi lety 2010 a 2012 si tak ročně přijdou na 800 milionů korun.
Dalším problémem je podle ministra zemědělství Vladimíra Chovana to, že se z nových zemí EU stávají producenti komodit. Komodity jsou potom vyváženy a zpracovány v jiných státech. Jako případ uvedl, že za vývoz tří tun obilí jako komodity dostane slovenský zemědělec 300 eur, kdežto za dovoz jedné tuny vepřového masa jako finálního výrobku zaplatí 1 200 eur. Tuto přidanou hodnotu ale získá zahraniční výrobce a zůstává tak v jiných státech.
GALERIE
videogallery_00086972
Zemědělci nových zemí EU volají po rovných podmínkách
Zemědělci nové sedmadvacítky nedávno v Brně podepsali deklaraci, ve které po Evropské unii žádají rovné podmínky pro čerpání evropských peněz po roce 2013, dosud totiž byly staré země zvýhodňovány.
Slovenský ministr zemědělství Vladimír Chovan
"Nově přistoupené státy byly nastavené na úroveň 20procentní podpory, ta je vypočítávaná na takzvaném historickém principu. Tím dochází k deformacím příjmů hospodářů, protože dotace tvoří také část příjmů vedle tržeb, takže zemědělec nemůže v konkurenčním boji obstát a je nucený snižovat svoji výrobu."
Dalším problémem jsou i podmínky, které musejí evropští zemědělci dodržovat, jde například o ekologické normy. Zároveň se totiž do unie dováží levné výrobky, které byly vytvořeny za podmínek zcela rozdílných a zemědělci nejsou této nerovné konkurenci schopni odolat. Slovensko například muselo utlumit pěstování cukrové řepy i přesto, že na její výrobu vynakládá jedny z nejnižších nákladů v rámci EU. Otázka konkurenceschopnosti celé unie je potom nasnadě.
Podle Šebesty se o srovnání podmínek vyjednává denně. Vše však může ztroskotat na tom, že se musí shodnout všech 27 členů unie. Ministr zemědělství je však přesvědčený, že se dohody podaří dosáhnout.
Ministr zemědělství Jakub Šebesta
„Další problém, který nás čeká, pro zemědělce a pro stát, tedy ministerstvo zemědělství, je vyjednávání podmínek a vyjednat spravedlivé podmínky společné zemědělské politiky po roce 2013. To vidíme teď jako prioritu práce do budoucna pro naše zemědělce.“