Postup, na kterém se shodla expertní skupina, podpořil i Janota. Za to sklidil podle dnešních Lidových novin kritiku od lídra ODS Petra Nečase i prezidentské kanceláře. „Ministr financí neměl žádný politický mandát, aby na zasedání ministrů financí v Lucemburku schválil předkládání rozpočtů a výhledu veřejných financí do Evropské komise dříve, než je schválí sněmovna,“ neskrýval svůj postoj Nečas.
Eduard Janota, ministr financí
„Pravomoc sněmovny je a bude naprosto nedotčená. Vláda může doporučení vnímat a respektovat, ale také nemusí.“
Ovšem dle Janotových slov se na jednání expertní skupiny nehlasuje: „Jakékoliv indicie ze strany médií, že se něco podepsalo a schválilo, se nezakládají na pravdě.“ V současnosti návrhy projednají šéfové států a vlád zemí EU, poté Evropská komise rozpracuje návrhy detailně a projednají je ministři financí. Návrh navíc musí schválit i Evropský parlament a jednotlivé státy. „Toto není záležitost jednoho měsíce, byť by si někteří přáli, aby to fungovalo již při sestavování rozpočtu v roce 2012,“ dodal Janota.
Janota: I dobrá věc se v pondělí podařila
Součástí návrhů je podle Janoty i rozumná věc, konkrétně sladění přípravy konvergenčního programu, programu reforem jednotlivých zemí a přípravy rozpočtu: „To vidím jako pozitivní.“ V současnosti se konvergenční program připravuje na podzim. „To znamená, že například rozpočet na rok 2011 vychází z konvergenčního programu z konce roku 2009, kde byla k dispozici jiná makroekonomická data,“ vysvětlil náměstek ministra Tomáš Zídek. Dokumenty by se dle závěrů expertní skupiny překládaly každý rok v dubnu až květnu.
Souhlasu se v pondělí v Lucemburku dočkalo i zavedení sankcí při nedodržení paktu stability. „Sankce by měly být automatické, měly by respektovat princip rovného zacházení. Ale forma ještě není dohodnuta. A opět komise návrhy rozpracuje a musí je schválit i evropský parlament,“ přiblížil šéf resortu. Politici se dohodli také na tom, že by Eurostat měl dostat více kontrolních pravomocí. Posílení jeho role by mělo expertům úřadu dát možnost provádět v zemí bloku širší kontrolní mise.
Dle Janoty by se mělo sledovat i zadlužení domácností, nejen státu
S ohledem na dodržování Maastrichtských kritérií se podle Janoty objevil nově také názor, že by se mělo sledovat nejen zadlužení vládního sektoru, ale i domácností nebo soukromého sektoru. Přitom při překročení limitu dluhu by měla být stejně jako u deficitu spuštěna automaticky procedura nadměrného deficitu. „Netýká se tak zásadně ČR. Náš dluh se blíží 40 procentům, ale jsou země s dluhem 120 procent HDP,“ dodal Janota.
Janota se vyjádřil také k přípravě rozpočtu na příští rok, podle jeho slov zcela určitě dojde ke zmrazení nebo snížení platů ve státní správě. Omezeny by dále měly být také investice státu a současné projekty prověřeny. Podle ministra přitom příprava rozpočtu záleží na jednáních o nové vládě a jako mezní termín uvedl 15. červenec: „Buď tady bude sedět nový ministr, který předloží svůj rozpočet a úspory, nebo tady budu sedět já a budu se rozhodovat, co se mi podaří projednat v rámci překlenovací vlády.“
