Praha – Ke konci května činila průměrná starobní penze 10 065 korun, přičemž muži dosahovali na 11 182 a ženy 9143 korun. Průměrný důchod tak za posledních pět let, od května 2005, stoupl o 2350 korun. V letošním roce se ovšem zvýšil o pouhých 40 korun. Přitom deficit na účtu, ze kterého se vyplácí důchody a nemocenské, se za květen prohloubil o 0,8 miliardy a dosáhl 12,4 miliardy korun. Celkově je schodek vyšší než v loňském roce, kdy na konci května dosáhl 5,5 miliardy. Čísla dnes zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Průměrný důchodce nyní pobírá přes 10 tisíc
Penze s nejvyšší hodnotou pobírali na konci května důchodci v Praze, konkrétně 10 746 korun. Naopak nejnižší průměrný starobní důchod byl vyplácen v olomouckém kraji a činil 9781 korun. Celkem evidovala ČSSZ ke konci května 2 236 419 starobních důchodců a 4 908 479 poplatníků pojistného na důchodové pojištění. Na jednoho starobního důchodce tak přispívalo 2,19 poplatníka. Počet poplatníků na jednoho důchodce přitom klesá, ke stejnému datu v roce 2005 šlo o 2,49 poplatníka na jednoho penzistu.
ČSSZ evidovala celkem 2 805 436 penzistů starobních i osob pobírajících důchody invalidní a pozůstalostní, kterým vyplácela 3 431 823 důchodů. Dalších 59 083 důchodů odesílala do zahraničí. Na jednoho důchodce přispívalo 1,75 poplatníka pojistného, v roce 2005 to bylo 1,85 poplatníka.
Schodek narůstá, ale už ne tak rychle
V současnosti navíc stále narůstá schodek, i když tempo růstu zpomaluje. V dubnu totiž vzrostl o 1,2 miliardy, v březnu o sedm miliard a v únoru o 3,4 miliardy korun. Na důchodové a nemocenské pojištění se přitom vybralo v průběhu letošního roku 134,8 miliardy korun a vydalo 147,2 miliardy. Příjmy z pojistného na důchodové zabezpečení dosáhly výše 125 miliard korun. Na důchody se ovšem vydalo 137,5 miliardy. Na nemocenské pojištění úředníci správy sociálního zabezpečení vybrali 9,8 miliardy korun. Lidem, kteří v tu dobu čerpali nemocenskou, odeslali 9,7 miliardy. Příjmy a výdaje na nemocenskou tak byly v plusu 0,1 miliardy.
„Za deficit v sociálním pojištění může zejména dopad ekonomické krize, která ovlivňuje hospodářské prostředí v ČR,“ komentovala vývoj Jana Buraňová z tiskového oddělení ČSSZ. Vliv na vybrané finanční prostředky zvláště u důchodového pojištění je podle ní dán zejména mírou nezaměstnanosti a poklesem počtu podnikatelských subjektů.