První fáze posuzování dostavby Temelína hotova: Stavět se může

České Budějovice – Posuzování vlivu dostavby jaderné elektrárny Temelín pokračuje. Jeho první fáze byla završena v těchto dnech a vyplynulo z ní, že podle dokumentace k projektu rozšíření mladší ze dvou českých atomových elektráren nic nebrání. Dokumentaci, kterou nechal vypracovat ČEZ jako investor, zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Na jejím vypracování se podílelo několik set odborníků. Nyní se budou k projektu v hodnotě až 500 miliard korun vyjadřovat obce, nevládní organizace i okolní státy.

Pětisetstránkový materiál, jehož součástí je 2 000 stran příloh, obsahuje základní údaje o záměru dostavby dvou bloků jaderné elektrárny, hodnotí a zkoumá její možné vlivy na ovzduší, vodu, hlukovou situaci, půdu, přírodní zdroje, kulturní památky nebo dopravní infrastrukturu. Teď se budou moci k projektu vyjádřit ti, na které rozšíření elektrárny nejvíce dolehne - dotčené obce, Jihočeský kraj, správní úřady i organizace v Rakousku a Německu.

Připomínky k dokumentaci předá resort životního prostředí zpracovateli posudku, kterého samo vybere. Posudek a dokumentace pak čeká veřejné projednání. Na závěr procesu vydá ministerstvo stanovisko, které je nezbytným podkladem pro konečné rozhodnutí o dostavbě jaderné elektrárny. „V odborné rovině nebude připomínek a kritiky tolik jako v rovině osobní, vztahové, politické. Dokumentace v mnoha případech jde proto i nad rámec zákonem požadovaného rozsahu, abychom předešli méně odborným kritikám,“ poznamenal Jan Horák, který dokumentaci vypracoval. Veřejné projednání očekává ve druhé polovině příštího roku.

Dostavba Temelína se promítne i do kvality silnic

Kvůli dostavbě bude potřeba investovat do infrastruktury. ČEZ bude financovat například vybudování protihlukových stěn, rozšíření silnic nebo obchvaty obcí. Investice budou soustředěny na hlavní tahy, kudy se bude přivážet například materiál, a to především z Temelína na Tábor, podotkl ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren Petr Závodský. Náklady dosáhnou stovek milionů až miliardy, ČEZ začne realizovat nezbytné projekty v příštích letech.

ČEZ loni zadal výběrové řízení na dodavatele dostavby Temelína, kvalifikovali se do něj Areva, konsorcium společností Westinghouse Electric Company LLC a Westinghouse Electric Czech Republic a konsorcium Škoda JS, JSC Atomstrojexport a JSC OKB Gidropress. Vítěz bude znám v roce 2012. Skupina ČEZ by chtěla nové dva bloky uvést do provozu do roku 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 8 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...