Praha – Analytici plánované šetření České republiky považují za reálné. Splnitelná jim přijde jak dohoda vládní koalice na tom, že za předpokladu ekonomického růstu budou do roku 2016 vyrovnané veřejné finance tak, že deficit rozpočtu klesne do roku 2013 pod tři procenta výkonu ekonomiky. Takové cíle jsou prý přiměřeně ambiciózní. Záležet bude podle nich však na tom, zda se podaří nastartovat hospodářský růst a na vývoji světové ekonomiky.
„Je to přiměřený cíl, rozhodně ne nijak brutálně tvrdý či nesplnitelný,“ řekl analytik ČSOB Petr Dufek. Snižování schodku je rozložené na šest let, což je podle něj rozumné, protože tak vláda neohrozí nastolený křehký ekonomický růst. Záležet bude jen na ochotě provádět reformy, uvedl Dufek.
Podle Dufka je třeba situaci Česka řešit komplexně, včetně restrukturalizace státní byrokracie. Pouhé škrtání nic nevyřeší. Plán snížení deficitu na 4,6 procenta hrubého domácího produktu příští rok a pod tři procenta do roku 2013 označil za přijatelný pro rozpočet a ekonomiku i analytik Patria Finance David Marek.
Stát musí ušetřit jedno procento HDP ročně
Analytička Raiffeisenbank Helena Horská:
„Není to nereálné, ale samo to nepůjde. Rok od roku bude naopak těžší hledat další a nové úspory obzvlášť, když důchodová reforma nebo reforma zdravotnictví bude vyžadovat nemalou počáteční investici.“
Plán vyžaduje v letech 2012 až 2015 úsporu ročně v průměru přes 30 miliard korun, říká analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Pokud však ekonomika vyzraje nad recesí a stagnací, plán se podle ní může přepracovat do ještě ambicióznější podoby. Plán znamená stahovat deficit ročně zhruba o jedno procento HDP, což bývá únosná míra rozpočtové restrikce po velkou část ekonomického cyklu, dodal analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podobná restrikce se podle analytiků zdá neúnosná jen v případě výrazného útlumu v globální ekonomice. Historická zkušenost ukazuje, že země, které se vydaly podobným směrem k ozdravení veřejných financí, na tom během dvou let vydělaly podstatným zvýšením svého ekonomického růstu, dodal Sobíšek.
Česko se ale zadlužuje i nadále
Úsporný plán však nezastaví zadlužení, připomněl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Ze současných 36 procent HDP skočí dluh do dvou let přes 40 procent HDP. „I pokud do dvou let vyrovnáme primární rozpočet, stejně navíc k zastavení dluhů, respektive k financování naskakujících úroků, potřebujeme růst HDP alespoň o tři procenta,“ vypočetl. Ambicióznost plánu se podle něj pozná tak, že v programovém prohlášení bude závazek do čtyř let vyrovnat rozpočet. „Zatím jsme to jasně říci od politiků neslyšeli,“ uzavřel.
