Berlín - V poslední době se v německých velkoměstech ocitá stále více lidí na pokraji chudoby nebo již tuto hranici prolomili. Ve městech s více než půlmilionem obyvatel žije v průměru 14 procent lidí, kteří pobírají příjem nedosahující ani 60 procent průměrné mzdy v zemi. Tato hladina je přitom považována za hranici chudoby. Do nejproblematičtější situace se dostalo saské Lipsko, kde má podle odborníků z údajů německého statistického úřadu hluboko do kapsy každý čtvrtý západní soused. Úřad se opíral o výsledky výzkumu příjmů v 15 německých velkoměstech z roku 2008.
Německá velkoměsta trápí rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými
S nedostatkem peněz se po Lipsku, kde se pod hranicí chudoby ocitlo 27 procent obyvatel, nejvíce potýkají občané Hannoveru (22,2 procenta), Brém (22), Drážďan (21,5) a Dortmundu (21,3). V hlavním městě, který jeho primátor Klaus Wowereit kdysi označil za „chudý, ale sexy“, žije takových lidí necelá pětina. Naopak nejméně tento problém trápí Mnichovany (9,8), Hamburčany (13,1) a s 13,7 procenta obyvatele Frankfurtu nad Mohanem, neboli německé bankovní metropole.
Odborníci se zamýšlí nad nelichotivou statistikou
Anette Krammeová, mluvčí pro sociální politiku poslanecké frakce sociálních demokratů (SPD)
„Důvody tohoto vývoje spočívají v tom, že ve velkoměstech je více rozpadlých rodin, větší podíl migrantů a lidí, kteří si nemohou dovolit vlastní rodinný dům a musí se stěhovat do města.“
Lothar Eichhorn, sociolog
„Ve všech velkoměstech je hodně chudých a hodně bohatých, ale málo lidí ve středu, a proto je nerovnost ve městech tak velká.“
Znatelný rozdíl mezi západem a východem Německa
Pokud se navíc porovná situace ve velkých městech na západě a na bývalém komunistickém východě Německa, poukazují statistici na výrazný rozdíl. Zatímco metropole starých spolkových zemí mají v průměru 13 procent chudých obyvatel, na východě je to každý pátý člověk, a to včetně Berlína.
Ve všech německých velkoměstech, ovšem s výjimkou hlavního města, se s největším podílem lidí v materiální nouzi jejich počet při srovnání s údaji z roku 2005 zvýšil. Naopak v Mnichově a Hamburku, které zaznamenaly nejlepší výsledky, ještě klesl. „Abychom v tom rozpoznali trend, musíme ještě počkat do příštích let,“ odmítla dělat závěry Bettina Mertelová z německého statistického úřadu.
V Německu žilo podle únorové studie Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) v roce 2008 pod hranicí chudoby 11,5 milionu z asi 82 milionů Němců. V současnosti leží tato hranice podle serveru Spiegel Online na 787 eurech (zhruba 20 000 korun) u jednočlenné domácnosti a u rodiny se dvěma dětmi mladšími 14 let se jednalo o 1652 eur (asi 42 500 korun).
Počet Němců pod hranicí chudoby
Lipsko - 27 procent (nejvyšší hodnota)
Hannover - 22,2 procenta
Brémy - 22 procent
Drážďany - 21,5 procenta
Dortmund - 21,3 procenta
…
Frankfurt nad Mohanem - 13,7 procenta
Hamburk - 13,1 procenta
Mnichov - 9,8 procenta (nejnižší hodnota)