Praha – Přestože Češi vyprodukují nejméně komunálního odpadu v celé Evropské unii, výrazně zaostávají nejen v jeho v recyklaci, ale také v nakládání s ním. Nejvíce odpadu totiž končí na skládkách. Tomu chce stávající koalice zabránit vyšším podílem spaloven, které navíc dokáží odpad energeticky využít. Česko by se tak významně posunulo směrem k modernějšímu spalování odpadu po vzoru západní Evropy. Evropská unie je navíc při stavbě spaloven ochotna pomoci formou dotací.
Koalice: Odpad má jít do spaloven, ne na skládky
V současnosti ČR neplní unijní závazky v oblasti nakládání a skladování odpadu. Největší problém přitom představuje fakt, že zhruba 80 procent produkovaného komunálního odpadu končí na skládkách. „Evropskou směrnici o odpadech neplníme a ministerstvo životního prostředí i odborná veřejnost o tomto problému ví,“ uvedla pro ČT Jiřina Vyštejnová, členka STEO (Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů).
Vilém Žák, šéfporadce ministra životního prostředí
„Musím odmítnout tvrzení, že by záležitost odpadového hospodářství nebyla řešena… V tuto chvíli má ministerstvo připraveno teze nového zákona o odpadech, které byly připraveny v uplynulých měsících a nové vedení ministerstva na ně naváže. Směřování není jen k energetickému využívání odpadu, ale především k jeho minimalizaci například tříděním. Teprve to, co nepůjde využít jiným způsobem, bude využito energeticky.“
Rozhovor s Vilémem Žákem, Jiřinou Vyštejnovou a Václavem Gavlovským (zdroj: ČT24)
S Vyštejnovou ale souhlasí i Václav Gavlovský, předseda sdružení Frygato Eko: „Nakládání s odpady považuji za dosud neřešený problém, který nemají naši představitelé zájem řešit. Hledají nejschůdnější cestu, to znamená, když nemůžeme odpad podle Evropské unie sládkovat, tak ho budeme spalovat. Toto nepovažuji ze nejvhodnější řešení, neboť spalujeme chemické sloučeniny, což je barbarství.“
Odpad je nyní spalován pouze ve třech zařízeních
Dnes je spalování omezeno pouze na tři existující zařízení v Česku, která následně odpad energeticky využívají – nacházejí se v Praze, Brně a Liberci. „Abychom mohli udělat úkrok od skládkování jiným směrem, je zapotřebí nová zařízení postavit,“ dodává Vilém Žák, šéfporadce ministra životního prostředí a shoduje se s ním i Vyštejnová: „Bez energetického využívání odpadu a bez spaloven se neobejde žádný moderní odpadový systém.“
Stát navíc umožnil podporu spaloven prostřednictvím operačního programu životního prostředí. „Bohužel to řekl až loni a tyto projekty jsou velmi náročné na přípravu a v podstatě se z operačního programu nestihne téměř nic postavit, možná dva projekty,“ říká Vyštejnová.
Ministerstvo životního prostředí podpoří například výstavbu spalovny komunálního odpadu v Karviné. Z evropských peněz plánuje přispět až dvě miliardy korun. Stavbu dlouhodobě podporuje i Moravskoslezský kraj. Proti spalovně se však staví někteří obyvatelé Karviné. Na petici proti tomuto projektu se do května sešlo pět a půl tisíce podpisů. Obávají se zhoršení už tak špatného ovzduší. Vedení města si stavbu představit dokáže, ale pouze za určitých podmínek.
Na druhou stranu vybudování velké spalovny na komunální odpad z Vysočiny na území svých měst by se nebránili starostové Jihlavy, Žďáru nad Sázavou a Třebíče. Zařízení, které by ročně mohlo zpracovat na teplo a elektřinu kolem 100 tisíc tun odpadků, by podle dosavadních předpokladů mohlo vzniknout do roku 2018. O stavbě ale ještě nebylo rozhodnuto, jak dříve uvedl radní kraje Zdeněk Ryšavý.
GALERIE
Brněnská spalovna