Masdar (Spojené arabské emiráty) – Tradiční větrné elektrárny našly konkurenta. Jde o stébla z uhlíkových vláken, která navrhli inženýři z newyorského ateliéru DNA. Projekt je na míru šitý městu Masdar ve Spojených arabských emirátech, a přestože je zatím jen na papíře, už teď vzbudil velké diskuse. Evropa by si ale nejspíš na podobný typ elektráren zvykala stejně těžko jako na větrné turbíny.
Větrné elektrárny možná již brzy vystřídají stéblová pole
Větrné elektrárny – pro někoho ozdoba krajiny a přítel životního prostředí, pro jiného naopak pouhý zdroj hluku. Každopádně jde o jeden z nejkontroverznějších zdrojů obnovitelné energie. „Z dnešního pohledu jsou veškeré tyto polopravdy a mýty odstraněny a zůstává jen jeden jediný - a to, že to je výrazný dominantní prvek v krajině,“ tvrdí jednatel dodavatelské firmy David Jozefy.
Výhrady nevýhrady, větrníkům se daří
Milénium (zdroj: ČT24)
Četné výhrady však podpůrce alternativních zdrojů neodradí a větrníky v posledních letech rostou jako houby po dešti, a to i v Česku. Velkých větrných elektráren s výkonem nad 100 kilowattů je už u nás přes padesát. Česká větrná mapa však oplývá i několika soukromými elektrárnami. Za hranicemi se nejvyšší kapacitou větrných turbín může pochlubit trojice Spojené státy, Německo a Čína. Loni byla Čína dokonce i tahounem trhu s větrnou energií. S nárůstem počtu větrných elektráren přirozeně vyvstává otázka, zda by se neměla technologie posunout dál.
Nové typy větrných elektráren:
„Nové druhy větrných elektráren se neustále objevují, ale spíše se jedná o nějakou teoretickou úvahu. Hodně se hovoří o využití zvláštních typů elektráren v moři, kde nevadí hlukové exhalace,“ tvrdí Jiří Špičák z České společnosti pro větrnou energii.
Se zcela novou úvahou přišel však tým odborníků z newyorského ateliéru DNA. Navrhl stéblovou větrnou elektrárnu: „Inspirovalo nás to, jak si vítr hraje s poli obilí nebo s rákosím v bažinách,“ říká Thomas Singl z ateliéru.
Stéblová elektrárna navržená pro Masdar funguje tak, že namísto turbín přebírá energii z větru 1 255 metrů dlouhých stébel z uhlíkových vláken. Duté tyče uvnitř vyplňují piezoelektrické disky s elektrodami. Jakmile stébla rozhýbe vítr, disky se o sebe začnou třít a vytvoří elektrickou energii. Další energii vytváří generátor zabudovaný v betonovém základu. Kromě své základní funkce by toto stéblové pole mělo být pro arabské šejky i turisty místem odpočinku a oázou klidu.
Projekt bohatý na efekty má i své rezervy
Projekt nešetří efekty. V noci se stéblové pole doslova rozzáří. Na konci tyčí jsou totiž LED diody, které svítí podle toho, jak se hýbou ve větru. Pokud vítr nefouká, zhasnou zcela. Přesto však odborníci tvrdí, že elektrárna v mnoha ohledech pokulhává. Pokud totiž bude elektrárna fungovat, jak má, nejspíš se vítr zastaví o okrajová stébla, myslí si Špičák. „V neposlední řadě se jedná o účinnost. Jestliže klasická vrtule, kterou známe, je na vztlakovém principu a má účinnost třicet až čtyřicet procent, tak tady toto stéblo, i když taky pracuje na vztlakovém principu, tak ta účinnost bude mnohem menší, protože se jedná o nějaký kmitavý pohyb,“ dodává odborník.
Evropa si bude špatně zvykat i na stébla
Jiří Špičák z České společnosti pro větrnou energii
„Jedná se teprve o návrh architektonického ateliéru a je vidět, že je šitý na míru Spojeným arabským emirátům, kde jde spíše o efekt než o výrobu obnovitelné energie.“
Kmitání tyčí se však bez hluku také neobejde. Pro zemi, která má dostatek velkých neobydlených ploch, to nejspíš nebude problém. Hustě osídlená Evropa by si však na stéblová pole zvykala stejně těžko jako na klasické větrné elektrárny.
„Výhoda by mohla být jedna. Jestliže se v této osídlené Evropě bavíme o tom, že větrné energie nějakým způsobem ruší krajinu, tak stébla jsou vcelku kompaktní a mohlo by to z tohoto pohledu být oproti klasickým elektrárnám výhodou,“ dodává Špičák.
GALERIE
Větrné elektrárny