Praha - Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 542 na 23 513 korun. Proti stejnému loňskému období tak byla vyšší o 2,4 procenta. Reálně po odečtení inflace se mzda zvýšila o 1,2 procenta. Za pololetí dosáhla průměrná mzda 23 135 korun, proti loňskému pololetí se tak zvýšila o 2,3 procenta, tedy o 521 korun. Reálně tak mzda vzrostla o 1,4 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad.
Průměrná mzda vzrostla na 23 513 Kč
V porovnání s předchozím čtvrtletím se průměrný výdělek v celém národním hospodářství ve druhém čtvrtletí zvýšil po očištění od sezonních vlivů o 0,8 procenta.
Rekordně nízký růst
GALERIE
videogallery_000100345
Jde o nejnižší růst platu od roku 2000, říká Dalibor Holý z Českého statistického úřadu. „Ona pětistovka navíc není samozřejmě nic dramatického, ale pokud se podíváme na výkon ekonomiky, je pravda, že hrubý domácí produkt vzrostl, především díky silnému druhému kvartálu v Německu. Takže neřekl bych, že je to nějak dramaticky vysoké, ale do budoucna to dává určitý prostor a určitou naději, že se situace bude lepšit a že to nejhorší už máme na trhu práce za sebou,“ komentuje čísla analytik společnosti CITFIN Tomáš Volf.
Helena Horská, analytička Raiffeisenbank:
„S ohledem na fakt, že průměrná mzda doposud rostla také zásluhou klesajícího počtu zaměstnanců, nezbývá domácnostem nic jiného, než držet výdaje na uzdě.“
Platy se v prvních třech měsících roku zvýšily v podnikatelské i nepodnikatelské sféře. V podnikatelské oblasti se průměrné výdělky zvýšily meziročně o 2,7 procenta, tedy o 608 korun na 23 415 korun, po odečtení inflace stouply o 1,5 procenta. V nepodnikatelské sféře, kam spadá například státní správa, mzdy narostly o procento, což je o 232 korun na 23 937. Reálně se zvýšily o 0,2 procenta.
Loni trpěl soukromý sektor, letos je řada na tom státním. „Tento rok bude pravděpodobně pro státní sektor velmi krušný s ohledem na to, že rok 09 byl právě krušný pro ten privátní sektor. Musíme si uvědomit, že v roce 2009 téměř platy ve státním sektoru neklesaly, byly stabilní,“ říká Volf.
Odbory už se teď nechaly slyšet, že si snižování platů nenechají líbit a chystají demonstrace. Podle Volfa však pro ústupky státu nezbývá prostor, loni také všechny soukromé firmy šetřily, teď je řada na státu. Jediná možnost je, že stát ustoupí jednomu sektoru na úkor jiného. Jak se na to budou tvářit odbory, ale není jasné.
Klesaly platy v dopravě, polepšili si těžaři a zdravotníci
Průměrný plat se ve druhém čtvrtletí meziročně snížil lidem pracujícím v dopravě a skladování a ve vzdělávání. Nízký relativní růst byl v ubytování, stravování a pohostinství a administrativní a podpůrné činnosti.
Nejvyšší růst vykázaly těžba a dobývání, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu a také zdravotní a sociální péče. Nejvyšší nominální mzda v peněžnictví a pojišťovnictví byla zhruba 3,6krát vyšší než v ubytování, stravování a pohostinství, kde byla naopak nejnižší, uvedl ČSÚ. V příštím roce by si pak podle analytiků mohli polepšit lidé, kteří pracují přímo ve výrobě, nebo v těžbě. Polepšit by si ale mohli i obchodníci, kteří do firmy budou nosit zakázky.
Platy ve vysokopříjmových profesích rostly více
„Dlouhodobě vidíme, že se roztahují nůžky mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými profesemi a poslední vývoj to jenom potvrzuje. Odvětví s vysokou mzdou rostou nadále, např. v peněžnictví je průměrná mzda 45 500 a nárůst o 4,2 procenta. Naopak vzdělávání pokleslo, průměrná mzda v něm je jenom 22 613 korun,“ doplnil Holý.
Ani ve druhém pololetí nic na zvyšování platu nebude tlačit. Inflace je podle Volfa nízká i na nízkoinflační Českou republiku. I ČSÚ naznačuje, že růst mezd bude velice plíživý až do konce roku. Navíc by se nezaměstnanost měla opět přehoupnout přes devět procent.