Brusel - Ministři financí Evropské sedmadvacítky se dohodli na regulaci finančních trhů. Jejím základem je vytvoření tří evropských orgánů - jeden má dohlížet na bankovní sektor, druhý na pojišťovací společnosti a třetí na samotné finanční trhy. Česko regulaci podpořilo, přestože usilovalo o to, aby evropský dohled neměl tak velké pravomoci. Novinářům to dnes řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj ve svém odporu zůstalo prakticky osamocené poté, co Británie stáhla své námitky. Češi tak neměli šanci návrh jakkoliv změnit a ustoupili, aby si nezhoršili vyjednávací pozici do budoucnosti, uvedl Kalousek.
Unie schválila reformu finančního dohledu, Česko regulaci podpořilo
Unijní dohled nad rozpočty sedmadvaceti suverénních států je na světě. Říká se mu Evropský semestr. Prvních šest měsíců v každém roce budou navrhované rozpočty členských zemí poměřovány tím, jestli neodporují evropskému paktu stability a růstu. „Cyklus ekonomické politiky včasná koordinace posílí - pomůže nám napravit makroekonomickou nerovnováhu a zabránit fiskálním odchylkám, a to preventivně a včas, místo toho, abychom posílali hasiče k domu, který už je v plamenech,“ řekl Olli Rehn, komisař pro hospodářství a měnu. Státy do dubna zašlou komisi návrh svých zisků a výdajů. Protože semestr začne v rané fázi plánování národních rozpočtů, neměl by narušovat suverenitu jednotlivých zemí. Jejich parlamenty budou o návrhu hlasovat až později. Dohoda je zatím nejkonkrétnějším výsledkem zpřísňování rozpočtových pravidel. Důvodem proč se o nich vůbec začalo mluvit, byla obrovská krizie, do které upadlo předlužené Řecko.
Miroslav Kalousek, ministr financí
„Se skřípěním zubů v okamžiku, kdy Česká republika zůstala osamocena a výsledek byl předem dán, jsme řekli, že nebudeme rušit jednotu Rady EU, protože je to pro nás poměrně důležité pro vyjednávací pozici do dalších témat.“
GALERIE
videogallery_48743
Reforma unijního dohledu spočívá ve vytvoření tří panevropských regulačních orgánů - jeden má dohlížet na bankovní sektor, druhý na pojišťovnický sektor a třetí na samotné finanční trhy. Česku i Británii od začátku jednání vadilo, že nové dohledové orgány by mohly zasahovat do chodu jednotlivých finančních institucí a jejich slovo by bylo větší než slovo národních regulátorů.
Konečná dohoda počítá s tím, že národní regulátor bude schopný zvrátit rozhodnutí unijního regulátora v případě, že unijní verdikt bude mít důsledky pro národní rozpočet. Stát však bude muset své „odvolání“ řádně vysvětlit, argumentování malichernými důvody má zabránit speciální klauzule. „V současnosti nemáme dostatečný dohled. Lidé si prostě budou muset zvyknout,“ odpověděl případným kritikům dohody eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier.
Podle Kalouska ovšem konečný kompromis reformy finančního dohledu může v budoucnosti přinést celou řadu problémů. „Mám důvod se obávat problémů někdy v budoucnu za pět až za šest let, kdy jedna z těchto agentur rozhodne špatně a způsobí nějakou škodu. Pak můžou vzniknout velmi komplikované diskuse, kdo to vlastně zaplatí,“ řekl.
Česko ale trvá na svém odmítavém postoji k případnému zavedení bankovní daně v Evropské unii. Novinářům to dnes v Bruselu řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Zavedení poplatku, z něhož by státy mohly v budoucnosti platit záchranu problematických bank, prosazuje Evropská komise. Bývalá vláda premiéra Jana Fischera ovšem na červnovém summitu EU vyjednala výjimku, podle níž Češi zavést daň nechtějí. „Nová vláda navazuje na úřednickou vládu a trváme na tom, že bankovní daň nebo bankovní poplatky v České republice zavést nechceme, a potvrzujeme výjimku, kterou dojednal už premiér Fischer,“ řekl Kalousek.
Ministři financí budou řešit i slovenské NE půjčce zadluženému Řecku. Bratislava za to sklidila kritiku. Země eurozóny a Mezinárodní měnový fond se s Řeckem dohodly na záchranném balíku v květnu. Výměnou musely Athény slíbit, že začnou s reformou financí a razantně sníží deficit. Řecko už schválilo reformu důchodového systému, teď sáhl premiér Papandreu i k razantním personálním změnám ve vládě.
Evropská unie