Dingolfing - Lidem pracujícím v průmyslu, konkrétně v pásové výrobě, se její náročné tempo podstatným způsobem promítá do jejich zdravotního stavu. Pozdější odchod do důchodu je navíc pro ně i zdravotně náročnou perspektivou. Nejedná se však pouze o problém pásové výroby. Zvolna to začínají chápat i manažeři průmyslových podniků, například BMW. Proto úspěch evropské ekonomiky může už brzy záviset na tom, jak se průmysl přizpůsobí pozdějšímu odchodu svých zaměstnanců do důchodu.
BMW si své dělníky před důchodem hýčká, sklízí pak úspěchy
Věkový profil pracovní síly v celé Evropě se nezadržitelně zvyšuje. V továrně Dingolfing na jihu Bavorska, kde se vyrábějí luxusní automobily značky BMW, před třemi lety spočítali, že během jediné dekády se průměrný věk jejich zaměstnanců posune z 39 na 47 let. Nejen z tohoto důvodu se rozhodli této výzvě postavit čelem. „Bylo by samozřejmě mnohem jednodušší starší pracovníky propustit nebo přeřadit, ale to není řešení, které hledáme. Tím spíš, že ani nemáme dostatek mladých lidí, kteří by je nahradili. Takže by to stejně k ničemu nevedlo,“ vysvětlil manažer koncernu BMW Helmut Mauermann.
V Dingolfingu se tedy zrodil pilotní projekt s pracovním označením „výrobní linka 2017“. Management nechal jednu celou linku, kterou obsluhovaly čtyři desítky pracovníků, obsadit lidmi, jejichž kombinovaný věkový průměr odrážel právě očekávaný stav v roce 2017. Na jejich návrhy pak začal zavádět drobné úpravy pracovního prostředí, které vycházely vstříc jejich specifickým potřebám. „Tady je ta nová lupa. Je to jednoduché: starším lidem prostě neslouží zrak tak dobře jako těm mladším,“ říká šéf výrobní linky Kay Biedermann.
Evropské události (zdroj: ČT24)
Výsledek? Pracovní absence se snížily na polovinu, produktivita vzrostla o 7 procent
Novinky typu odpružené pracovní obuvi, změkčených podlah u pásů, pojízdných židlí nebo žebřin k protahování přinesly už během tří měsíců obdivuhodné výsledky. Pracovní absence se snížily na polovinu, produktivita se zvedla o sedm procent a závadnost výrobků klesla na nulu. Přímé investice do projektu přitom dosáhly jen asi dvaceti tisíc eur, což si BMW ústy Mauermanna pochvaluje: „To je naprosto zanedbatelná částka. V podstatě jsme se domnívali, že do toho budeme muset investovat až desetkrát víc.“
Experiment neušel pozornosti prestižního amerického měsíčníku Harvard Business Review, který iniciativu BMW označil za smělý pokus o „zneškodnění demografické časované bomby“, která specielně v Německu tiká mnohem hlasitěji než třeba ve Spojených státech. Jestliže totiž za deset let bude každému šestému Američanovi přes 65 let, u Němců bude seniorů ještě o pět procent víc. Nelze se divit, že zprvu nenápadný dingolfingský projekt vyvolal takovou odezvu.
Helmut Mauermann, manažer koncernu BMW
„Veškeré reakce, které dostávám, se nesou v duchu: ´No ne, je to tak jednoduché, a přitom se zdá, že to opravdu funguje!´“
Ovšem ne všechnu výrobu v automobilkách lze tímto způsobem stárnoucí pracovní síle přizpůsobit. Podle představitelů BMW se toho dá ale změnit dost na to, aby to ospravedlnilo zavádění podobných testovacích provozů i v dalších továrnách, jak už se také děje. Management o tom ovšem nemluví jako o pomoci stárnoucím pracovníkům, ale o zbrusu novém plánu na zvýšení produktivity.