Brusel/Štrasburk - Europoslanci se dnes definitivně přiklonili k nařízení, které má zmírnit dopady v případě opakování plynové krize z loňského roku. Tehdy Rusko přerušilo dodávky do Evropy přes Ukrajinu. Členské státy EU budou podle europoslanců muset do tří let zajistit, aby bylo možné obrátit tok plynu v plynovodech.
Europoslanci se snaží zmírnit dopady plynových krizí
Během loňské krize se systém navrhovaný europarlamentem osvědčil i v Česku a na Slovensku a ochránil především slovenské zákazníky před odstavováním odběrů. Plyn totiž tehdy vůbec poprvé v historii proudil z Česka na Slovensko, a nikoliv naopak. Touto technologií ovšem nedisponují zdaleka všechny členské státy EU, což výrazně ohrožuje jejich energetickou bezpečnost.
Jednotlivé země budou muset podle unijního nařízení připravit speciální strategické plány pro případ opakovaného přerušení dodávek plynu. Pokud taková situace nastane, zásobování v celé EU bude do značné míry koordinovat Evropská komise, jejíž pravomoci tak citelně stoupnou. Brusel bude mít například poslední slovo v případě rozhodnutí o obrácení toku plynu v některém z jeho přivaděčů.
Navíc nyní by rovněž nemělo být možné, aby některý ze států během krize přijal omezení pro dodávky plynu do sousedních zemí. Nařízení má firmám garantovat, že budou moci prodávat tam, kde to bude zrovna třeba. EU bude rovněž určovat, které skupiny zákazníků budou mít v krizi odběr plynu zaručen.
Tato myšlenka se členským státům původně příliš nelíbila. Během vyjednávání s Evropským parlamentem se jim ale podařilo dosáhnout ústupku a každý z nich bude moci na seznam „chráněných zákazníků“ přidat další skupiny. Ty ale nesmí tvořit více jak 20 procent celkové plynové spotřeby.