Brusel – Francii se nelíbí návrhy, aby členské státy Evropské unie mohly za příliš vysoké rozpočtové deficity kárat a penalizovat pouze nevolení experti. Místo toho navrhuje, aby vlády mohly mít i nadále konečné slovo. Paříž se tak dostala do sporu s Německem a Evropskou centrální bankou (ECB). Ti prosazují, aby sankce mohly být uvalovány téměř automaticky.
Francii se nelíbí evropské sankce za vysoké schodky
Než francouzská ministryně financí Christine Lagardeová návrh odmítla, komisař EU pro měnové otázky Olli Rehn řekl, že ve středu navrhne, aby členské státy byly včas trestány za příliš vysoké výdaje. Trval na tom, že o zrušení sankcí by mohla rozhodnout pouze velká většina členských států. Francouzi nicméně tvrdí, že na rozhodování o sankcích by měla stačit prostá většina.
„Osud jakékoli země nesmí být ponechán jen v rukou expertů,“ řekla Lagardeová po příchodu na schůzku finančních činitelů EU. Ti se snaží dát dohromady nová pravidla fungování eura a jejich cílem je předejít podobné krizi, která letos na jaře dostala euro na kolena.
Do problémů se euro dostalo hlavně kvůli Řecku. To se tolik zadlužilo, že málem bylo nuceno vyhlásit bankrot. Z problémů mu pomohly další členské země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Díky tomu mají Atény k dispozici finanční pomoc ve výši až 110 miliard eur, kterou budou moci po průběžném plnění dohodnutých podmínek čerpat v následujících třech letech.
Problémy Řecka otřásly samotnými základy eurozóny, přestože eurozóna má pravidla, která vymezují, jak velký deficit mohou členské země mít. U rozpočtového deficitu je limit stanoven na tři procenta hrubého domácího produktu, už dříve se ale stávalo, že členské země tento limit nedodržely. V minulosti si dokonce schválily, že mohou limit přechodně porušit.
„Sankce budou muset být poloautomatické, odvozeny od pravidel. Budou také muset být spuštěny včas, aby měly spíše preventivní povahu,“ řekl Rehn. Zatímco Francii se takový návrh nelíbí, Evropská centrální banka či Německo s ním v zásadě souhlasí.