Praha - Vláda má podle dnešních Hospodářských novin (HN) nápad, jak ušetřit miliardy korun na platech státních zaměstnanců a zároveň neměnit třídy a stupně v platových tabulkách. Novinkou se má stát zrušení těch paragrafů ze zákoníku práce, jež informují o výši platů v závislosti na délce praxe. Vláda bude schvalovat změnu tabulek už v listopadu. Platové tabulky tak sice budou existovat i nadále, nicméně čísla se do nich budou moci dosadit podle uvážení ministrů. Ti se budou muset ohlížet pouze na zákonem dané minimální platy v jednotlivých třídách pohybující se mezi 5 400 a 18 350 korunami hrubého. „V zákoníku práce zůstane jen to, že existují platové třídy a v nich platové stupně,“ uvedl mluvčí vlády Martin Kupka.
Drábkův nápad: Platové tabulky budou, ze zákoníku ale zmizí paragrafy
Žádné ohledy na délku praxe
Z nového zákoníku práce vypadne i několik dalších podmínek. Jedná se například o pravidla nejvyšší platové třídy, v níž musel člověk dostat 3,4násobek platu nejnižší třídy. Do dnešního dne také platilo, že člověk s 35 lety praxe musí mít plat 1,5krát vyšší než člověk na stejné pozici bez praxe. Ruší se i rovnoměrné rozložení zvyšování platu, vždy o stejné procento. Nadále se už nepočítá s dvanácti platovými stupni a nebude se tedy do nich zařazovat podle délky praxe.
Sestřih brífinku ČSSD a komentář Jindřicha Šídla (zdroj: ČT24)
„Dáváme volnější možnost, tak je to už dnes například dohodnuto s ministerstvem školství, aby si ministerstva mohla upravit tabulku podle svých potřeb,“ informoval ministr práce Jaromír Drábek. Podle této změny budou tak moci i další vládní kabinety hýbat s platy veřejných zaměstnanců pouhým vládním nařízením bez nutné většiny parlamentu a bez větší pozornosti. Stačí jen, aby změna prošla ve sněmovně, v Senátu i rukama prezidenta a vláda se nebude v této oblasti muset řídit téměř žádnými pravidly.
Mladí učitelé si polepší
Například učitelé podle nových tabulek budou mít místo dvanácti stupňů jen pět. Začínající učitel obdrží 20 200 korun oproti nynějším 14 780 korunám. Naopak učitel po 27 letech praxe dostane 22 230 oproti současným 21 420 nebo 22 230 korunám. Přestože Drábek tvrdí, že se tato změna může týkat každého dalšího resortu, ministři ostatních resortů nedostali přidáno právě tak jako ministerstvo školství, a proto s velkými změnami počítat nemohou.
ČSSD s návrhy nesouhlasí
Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka
„Navenek pronikají informace, že vláda chystá od příštího roku podstatnou změnu tarifního systému. Místo toho, aby se snažila nalézt dohodu v rámci tripartity, tak jedná zcela zákulisně a pokoutně se snaží demontovat systém tarifních tabulek, ačkoliv je formálně nechá.“
Sociálním demokratům se však nové nápady nelíbí. Podle šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky vláda jedná pokoutně a s odbory hraje nečistou hru. ČSSD především nesouhlasí s tím, že vláda změny provedené v zákoníku práce neprojednala s odbory. Porušila tak prý slib, který odborům dala a narušuje sociální smír. „Pokud (vláda) postupuje jiným způsobem, tak narušuje sociální smír a vytváří zárodky konfliktu, který může rozdělit českou společnost,“ dodal Sobotka.
Podle Jindřicha Šídla Česku opravdu hrozí největší rozpory od poloviny devadesátých let. Na druhou stranu ale podle něj u nás vládl sociální smír velmi dlouho. Vláda také nemá na debatu s odbory tolik času a také jí chybí chuť. Odbory totiž vláda podle Šídla vnímá jako součást politické opozice. Takovou domněnku podporuje i fakt, že upozornění na to, že by se mohla konat generální stávka, padlo na programové konferenci ČSSD. Ani sociální demokraté se však vždycky s odbory nebavili. V roce 2003, kdy byla na stole první verze reformy veřejných financí, vzkázal odborům tehdejší premiér a sociální demokrat Vladimír Špidla, že žádné změny dělat nebude. Dodal navíc, že by další změny mohly být pro odbory nepříjemné.