Praha – Téměř všechny země Severoatlantické aliance (NATO) se potýkají s podobnou situací – ekonomické podmínky lukrativním armádním nákupům nepřejí. Výdaje na vojenskou techniku se tak v členských státech výrazně omezí. Jednotlivé armády by měly začít ještě víc spolupracovat, a to na výcviku profesionálních vojáků, ale hlavně při nákupech nového vybavení.
Krize tlačí NATO k těsnější spolupráci jednotlivých armád
„V současné situaci, kdy jsou zde rozpočtová omezení a zároveň probíhají náročné operace, tak se domnívám, že je nezbytné, abychom spolupracovali v maximální možné míře a více tak sdíleli schopnosti a kapacity jednotlivých armád,“ uvedl velitel NATO pro transformaci Stéphane Abrial. V praxi by tak například jedna země nakoupila leteckou techniku, která by v případě potřeby mohla chránit i sousední země. Ty by na oplátku přispěly svými přednostmi a technologiemi.
Snížit cenu by mělo i to, že jednotlivé státy nebudou spolupracovat jen s domácími firmami, ale otevřou trh i pro zahraniční společnosti. „Společnosti českého obranného průmyslu určitě dokáží v konkurenci NATO obstát, to už několikrát dokázaly, příkladem může být náš státní podnik LOM Praha, který má jako jediný v zemích aliance licence na opravy vrtulníků ruské výroby,“ dodal mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Zbrojaři se chystají více spolupracovat (zdroj: ČT24)
Na prázdno by nemusely české firmy vyjít ani v několika připravovaných projektech. Tím největším je systém vzdušného průmyslu AGS v hodnotě 1,3 miliardy eur. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jindřicha Ploce by až 70 procent připravované zakázky mohlo připadnout českému průmyslu. Kromě aliance vyvážejí české obranné podniky i do Evropské unie. Mezi největší odběratele ale stále patří hlavně Slovensko, země Asie nebo Afrika.