Tripartita se neshodla na vládním plánu zdanění fotovoltaiky

Praha - Všeobecné shody se Rada hospodářské a sociální dohody, takzvaná tripartita složená ze zástupců odborů, zaměstnavatelů a vlády, nedočkala ani dnes. Příslušníci odborů a zaměstnavatelů odmítli například plány na zdanění fotovoltaických elektráren, kterým chce vláda omezit zdražení elektřiny v příštím roce. Kritiky se dočkaly i další vládní návrhy týkající se solárních elektráren. Na pátečním zasedání předsednictva tripartity pak chtějí dále jednat o cenách elektrické energie. Premiér Petr Nečas uvedl, že v tripartitě panuje shoda alespoň na tom, že k problematice fotovoltaických elektráren je nutné vyvinout účinnou reakci.

Dle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka předložily strana podnikatelů, zaměstnavatelů, ale i odbory řadu zásadních faktů, které zpochybňují výpočty regulačního úřadu. „Vláda svým způsobem ten úkol nezvládla, protože nebyl dobře připravený materiál. Materiál se odložil na příští jednání,“ tvrdí Hanák. Podle informací dalších účastníků na jednání přišli s analýzami zpochybňujícími současné propočty zejména zástupci svazu.

Odhady, o kolik elektřina v příštím roce podraží, se diametrálně liší

Reportáž Michala Keborta (zdroj: ČT24)

Podle zářijového odhadu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) zdraží elektřina pro firmy příští rok v důsledku rozvoje fotovoltaických elektráren o 17 procent, u domácností by se jednalo o 12procentní nárůst. Následně však prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl odhadl, že ceny elektrické energie příští rok stoupnou maximálně o pět procent. Úřad a průmyslový svaz se totiž neshodují v odhadech, jaký výkon solárních elektráren bude do konce letoška připojen do sítě. Právě od tohoto výkonu se bude odvíjet výše příspěvků na fotovoltaiku v příštím roce, které se do cen elektřiny promítají.

Podle premiéra panuje shoda mezi vládou, zaměstnavateli a odbory v tom, že na problém fotovoltaických elektráren je třeba reagovat: „Na tom, že se musí řešit, že se nemá jen pasivně přijmout, se sociální partneři shodli a teď se hledá konkrétní recept, jak to udělat.“

Vláda hodlá kombinovat zdanění výroby solární energie, zvýšení poplatku za vynětí ze zemědělského půdního fondu a prodej emisních povolenek. „Primárně by se to mělo týkat těch elektráren, které budou mít výrazně vyšší dobu návratnosti, to znamená těch, které byly zapojeny v letošním a loňském roce, kde původní doba návratnosti vzhledem k úředně stanovené ceně byla 15 let a teď se snížila pod osm let,“ vysvětlil Nečas. Čísla, která se objevila, jsou podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslava Zavadila naprosto nerelevantní.

předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil

„Dokud se jasně neřekne, jak je to s dopadem zvýšení cen energie na zaměstnavatele nebo občany, požadujeme, aby vláda v žádném případě nepřistupovala na zvýšení cen energií.“

Zaměstnavatelé a odbory kritizovali i změny v nemocenské

Zástupci zaměstnavatelů i odborů však kritizovali i vládní návrhy vlády na změny v oblasti nemocenské. Odborům také vadí snaha ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o zavedení centrálního úřadu práce místo současných 77 poboček.

Podle prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela zaměstnavatelům vadí, že vláda odeslala do Poslanecké sněmovny návrh na prodloužení doby, po kterou zaměstnavatelé hradí zaměstnanci během nemoci náhradu mzdy, ze dvou na tři týdny: „Podnikatelé tento návrh nepřijímají, protože je to další zátěž, kterou si dnes už nemůžeme dovolit.“

Odborům se nelíbilo ani snížení nemocenské, která v minulosti činila do 30. dne pracovní neschopnosti 60 procent denního vyměřovacího základu, od 31. až do 60. dne dočasné pracovní neschopnosti 66 procent a poté 72 procent. Pro rok 2010 byla dočasně snížena na 60 procent vyměřovacího základu pro celé období. Podle vládního návrhu se má stát snížení trvalým. „My se domníváme, že hlavně u té třetí skupiny, která je dlouhodobě nemocná, k tomu vláda necitlivě přistoupila,“ zdůraznil předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil.