Největší problémy představuje případné uvalení sankcí. Podle původního návrhu měla o pokutách rozhodnout automaticky Evropská komise a ministři financí EU mohli za poměrně přísných podmínek její rozhodnutí jen zvrátit. Nově budou šéfové státních pokladen kvalifikovanou většinou rozhodovat, zda jednotlivá země pravidla porušila, a pokud ano, tak bude mít pět měsíců na nápravu. V případě, že se rozpočtovému hříšníkovi nepodaří přijmout nápravná opatření, budou ministři znovu hlasovat o porušení pravidel. Až když opět dospějí ke stejnému názoru, přijde na řadu rozhodnutí Evropské komise, která může uvalit sankce.
Celý systém se tak příliš neliší od současné praxe, která se během posledních let ukázala jako nefunkční. Nová pravidla navíc proti původním úvahám prakticky znemožňují pokutovat zemi, jejíž celkové zadlužení by bylo vysoko nad přípustnou hranicí 60 procent hrubého domácího produktu, ale roční rozpočtový schodek by se pohyboval pod třemi procenty HDP.
Z oslabení sankcí viněno Německo
Podle mnoha médií může za současnou situaci z velké části Angela Merkelová kvůli ústupkům Francii. „Možná po tom všem ani neměla zájem na tvrdých rozpočtových pravidlech, protože se je chystá sama porušit,“ spekuluje Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Wolfgang Munchau ve Financial Times Deutschland tvrdí, že Německo ukázalo, že jeho zmatená diplomacie vůči euru může klesnout ještě níž. „Pokud by se zajímala o rozpočtovou stabilitu, měla učinit přesný opak a měla trvat na automatických sankcích,“ dodal. Německá kancléřka podle něj vyměnila vlastní názory za příslib Francie, že jí pomůže se změnou Lisabonské smlouvy, což by mohlo otevřít cestu ke ztrátě hlasovacích práv pro země, které rozpočtová pravidla poruší.
