Nespokojenost s novými rozpočtovými sankcemi v EU roste

Brusel - Sankce za porušení rozpočtových pravidel pro eurozónu, na kterých se v pondělí shodli ministři financí Evropské unie, čelí silné kritice. Opuštění původních úvah o automaticky přijatých pokutách se nelíbí Evropské komisi, Evropské centrální bance a spokojený s tím není ani šéf eurozóny Jean-Claude Juncker. Systém schvalování sankcí se totiž příliš neliší od toho, který fungoval doposud a který se v praxi příliš neosvědčil. Podle médií může za selhání německá kancléřka Angela Merkelová, která ustoupila Francii a vzdala se svých původních názorů.

Největší problémy představuje případné uvalení sankcí. Podle původního návrhu měla o pokutách rozhodnout automaticky Evropská komise a ministři financí EU mohli za poměrně přísných podmínek její rozhodnutí jen zvrátit. Nově budou šéfové státních pokladen kvalifikovanou většinou rozhodovat, zda jednotlivá země pravidla porušila, a pokud ano, tak bude mít pět měsíců na nápravu. V případě, že se rozpočtovému hříšníkovi nepodaří přijmout nápravná opatření, budou ministři znovu hlasovat o porušení pravidel. Až když opět dospějí ke stejnému názoru, přijde na řadu rozhodnutí Evropské komise, která může uvalit sankce.

Celý systém se tak příliš neliší od současné praxe, která se během posledních let ukázala jako nefunkční. Nová pravidla navíc proti původním úvahám prakticky znemožňují pokutovat zemi, jejíž celkové zadlužení by bylo vysoko nad přípustnou hranicí 60 procent hrubého domácího produktu, ale roční rozpočtový schodek by se pohyboval pod třemi procenty HDP.

Z oslabení sankcí viněno Německo

Podle mnoha médií může za současnou situaci z velké části Angela Merkelová kvůli ústupkům Francii. „Možná po tom všem ani neměla zájem na tvrdých rozpočtových pravidlech, protože se je chystá sama porušit,“ spekuluje Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Wolfgang Munchau ve Financial Times Deutschland tvrdí, že Německo ukázalo, že jeho zmatená diplomacie vůči euru může klesnout ještě níž. „Pokud by se zajímala o rozpočtovou stabilitu, měla učinit přesný opak a měla trvat na automatických sankcích,“ dodal. Německá kancléřka podle něj vyměnila vlastní názory za příslib Francie, že jí pomůže se změnou Lisabonské smlouvy, což by mohlo otevřít cestu ke ztrátě hlasovacích práv pro země, které rozpočtová pravidla poruší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...