Američané prosazují omezení obchodních přebytků, země G20 se brání

Kwangdžu - Spojeným státům se na schůzce finančních představitelů zemí G20 v jihokorejském městě Kwangdžu jen ztěžka daří prosazovat dohodu, která by zavázala mladé tržní ekonomiky ke snížení obchodních a platebních přebytků a přispěla tím k uvolnění jejich měnových kurzů. Návrhy USA neodmítají jen rozvíjející se země v čele s Čínou, ale i vyspělé země s přebytky jako Německo a Japonsko.

Americký ministr financí Timothy Geithner v dopise ministrům financí a guvernérům centrálních bank před schůzkou G20 uvedl, že země s trvalými přebytky by měly svou politiku zaměřit na podporu domácích zdrojů růstu a snížit své přebytky pod přesně určenou „udržitelnou“ hranici. Země s vysokými rozpočtovými a obchodními schodky jako USA by naopak tyto deficity snižovaly. Washington navrhuje omezit přebytky a deficity platební bilance běžného účtu úrovní čtyř procent hrubého domácího produktu. První den zasedání však Geithnerův návrh narazil na chladné přijetí.

Stabilizovat systém

„Snaha stabilizovat světový finanční a měnový systém tady byla minimálně od konce druhé světové války poměrně intenzivní. Ne vždy se to promítalo v takhle konkrétní návrh,“ komentuje snahy USA ekonom Pavel Hnát.

Rozhovor s Pavlem Hnátem (zdroj: ČT24)

Japonský ministr financí Jošihiko Noda označil myšlenku závazných limitů za nerealistickou. Dodal, že navrhovaná hranice by se mohla brát v úvahu při hodnocení dosaženého pokroku. Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle vystoupil proti Geithnerovu návrhu již ve středu a dnes na schůzce varoval před návratem k myšlení poplatnému plánované ekonomice. Ve středu se proti návrhu vyslovil indický delegát a ruský náměstek ministerstva financí Dimitrij Pankin. Čína je podle zdroje z G20 proti tomu, aby se v sobotním závěrečném komuniké objevila jakákoli zmínka o numerických limitech platebních bilancí. Pankin dnes řekl, že v komuniké žádná slova o limitech nebudou. „Komuniké je velmi politicky korektní. Nic ostrého v něm není,“ prohlásil.

Některé země jsou však k americkému návrhu vstřícnější a kanadský ministr Jim Flaherty jej vyloženě podpořil jako krok ve správném směru. Příznivě se vůči nim vyslovila i Francie, které by se něco takového hodilo k jejím záměrům v eurozóně. Paříž letos vyzvala Německo, aby přispělo k nápravě nerovnováh v měnové unii a ke zmírnění tlaku na země, které kvůli přijetí eura ztratily konkurenceschopnost, tím, že se místo podpory exportu bude více orientovat na domácí spotřebu.