Obama chce americkou ekonomiku nastartovat zvýšením dovozu. Do Indie proto s sebou vzal zástupce asi 250 amerických firem. Na své si přišel třeba výrobce letadel Boeing, který s indickými partnery uzavřel kontrakt v hodnotě 6,8 miliardy dolarů. Koncern General Electric (GE) si zase veze domů smlouvy ve výši 1,6 miliardy USD. Indickému ministerstvu železnic v následující dekádě pošle tisícovky dieslových lokomotiv.
Přesto se řada Američanů spolupráce s Indií bojí, levná indická pracovní síla pro ně totiž představuje nebezpečnou konkurenci na pracovním trhu. „Chtěl bych být schopen říci americkému lidu, až budu dotázán, proč trávím tolik času v Indii, když nám berou pracovní místa, vlastně toto: Právě vytvořili v USA 50 tisíc pracovních míst. A to je to, proč bychom se neměli upínat k ochranářským opatřením. Neměli bychom si myslet, že to je jen jednosměrka,“ prohlásil Obama.
Obama v Indii
Obama považuje Indii za trh budoucnosti. Přestává být jen jednou z mnoha zemí třetího světa a začíná být významným trhem, na kterém mohou americké firmy prodávat své výrobky. „O Indii stále panuje předsudek jako o zemi klientských center a zázemí firem, které ničí americké pracovní příležitosti. Tyto staré stereotypy a obavy ale přehlížejí realitu dneška,“ dodal americký prezident.
A smysl v oboustranné spolupráci, která pomůže nastartovat skomírající ekonomiku Spojených států, vidí i Indové. „Je v zájmu světa, aby ekonomika Spojených států začala rychle růst a my bychom se měli pokusit jí k tomu dopomoct jakýmikoliv prostředky,“ řekl indický premiér Manmohan Singh.
Obchodní výměna mezi Indií a USA se dnes pohybuje v řádu desítek miliard dolarů ročně, což je asi desetina obchodu Ameriky s Čínou nebo Evropskou unií. Obama proto chce uvolnit kontroly vývozu citlivých technologií do Indie, a tím prohloubit vazby mezi oběma zeměmi. Indie si navíc ve svém regionu neustále klade ambice překonat Čínu, nebo se jí aspoň vyrovnat, říká Zdeněk Štipl z Ústavu jižní a centrální Asie Filosofické fakulty UK.
