Brusel – Krach jednání o rozpočtu Evropské unie pro příští rok je výsledek posledního dne, kdy mohly členské státy a Evropský parlament předejít rozpočtovému provizoriu. Unie se tak nejspíš vůbec poprvé v historii ocitne v takovémto stavu, kdy bude muset hospodařit podle letošního rozpočtu. To mimo jiné znamená, že nebude mít dostatek peněz na financování nového unijního diplomatického sboru, který nově zřizuje Lisabonská smlouva. Ohrožena je také dotace na výstavbu plynových zásobníků v Česku.
Jednání o rozpočtu zkrachovala, EU bude nejspíš hospodařit v provizoriu
Pondělní jednání bylo vůbec posledním dnem, kdy evropská sedmadvacítka mohla hrozbu provizoria odvrátit. Jednání nakonec neblokovala neshoda na výši výdajů, protože europoslanci souhlasili s úspornější verzí rozpočtu, kterou navrhly členské státy. Výdaje se tak měly zvýšit jen o 2,9 procenta ve srovnání s letošním rozpočtem. Parlament původně žádal navýšení výdajů o šest procent.
Výměnou za svůj souhlas však zákonodárci žádali přístup k jednáním o rozpočtu pro roky 2013 až 2020, o němž unie v současnosti začíná debatovat. Parlament by rád prosadil, aby unijní rozpočet nebyl závislý jen na příjmu od národních vlád, ale měl k dispozici i vlastní zdroje. V úvahu připadá například jednotná evropská daň. Parlament nicméně nemá na účast při podobných jednáních z unijních smluv nárok, což zdůrazňují některé země.
GALERIE
videogallery_37779
Jerzy Buzek, předseda Evropského parlamentu:
„Chtěli jsme dohodu, ale je mi líto toho, že několik málo zemí zavřelo pro dohodu o rozpočtu pro rok 2011 dveře. Tvrdohlavost těchto zemí podkopává důvěru občanů, že EU pracuje efektivně.“
EU chybí zkušenosti, jak dál
V současnosti není příliš jasné, jak se EU v současné situaci zachová, protože podobným vývojem nikdy neprošla. Je evidentní, že Evropská komise bude muset připravit nový návrh unijního rozpočtu. K němu se ale za normálních okolností musí vyjadřovat i národní parlamenty a celá procedura trvá řadu měsíců. Pokud by unie tento harmonogram dodržela, schvalování rozpočtu EU by přišlo na řadu až nejspíš na jaře příštího roku.
„Komise nyní musí navrhnout nový rozpočet. Neexistuje žádný termín, do kdy tak musí učinit, ale dá se čekat, že to bude co nejrychleji,“ uvedl parlament. Zatím není zcela vyloučeno, že evropské sedmadvacítce se podaří najít ještě jinou cestu ze současné situace, přestože se zatím žádná nerýsuje. Členské státy nicméně problematiku rozpočtu zařadily na jednání prosincového summitu EU.
Pokud unie skutečně zamíří do provizoria, nejkřiklavějším příkladem neúspěchu bude nový diplomatický sbor EU, na jehož provoz nebudou peníze. S jeho vytvořením počítá Lisabonská smlouva. Má v něm působit zhruba 8 000 lidí, z nichž bude zhruba 1 200 diplomatů. Rozpočet sboru dosahuje téměř 230 miliard korun.
Rozpočtové provizorium způsobí problémy i Česku
José Barroso, předseda Evropské komise:
„Ti, kteří si myslí, že porazili Brusel, se tak akorát střelili do nohy. Měli by si uvědomit, že to je facka všem lidem v Evropě a v rozvojovém světě. Tohle totiž není rozpočet pro Brusel. Jsou to příjemci unijních programů, kdo pocítí dopad tohoto krachu.“
Krach jednání o evropském rozpočtu by mohl rovněž pozdržet peníze na vyplácení dotací na výstavbu plynových zásobníků v Česku. Spolešnost RWE Transgas měla na jejich vybudování, které má posílit energetickou bezpečnost Evropy, dostat zhruba 900 milionů korun.
„Sedmadvacítka ještě nikdy v rozpočtovém provizoriu nebyla. Pokud ho neodvrátí její prosincový summit, bude platit nejméně do jara,“ obává se český premiér Petr Nečas (ODS). Britové a Nizozemci, kteří jednání o rozpočtu zablokovali, nicméně tvrdí, že provozorium nebude znamenat nijak závažné škody.
Janusz Lewandovski