Praha - Máte představu o tom, kdo a kde ušil džíny, které máte možná právě teď na sobě? Podle české Společnosti pro Fair Trade to pravděpodobně byli novodobí otroci z Turecka nebo jiných rozvojových zemí. Zdraví dělníků z továren nejvíce ohrožuje technika pískování džínoviny, která stojí za módním obnošeným vzhledem kalhot. A právě to se Společnost pro Fair Trade a také některé velké oděvní řetězce rozhodly změnit.
Víme, co nosíme? Ošoupané džíny zabíjejí chudé dělníky
Ošoupané džíny každý den obléká půlka západního světa. Ročně ruce dělníků ušijí kolem 5 miliard těchto oblíbených kalhot. Pro chudý východ to sice znamená přísun peněz, ale také utrpení tisíců dělníků. Obnošeného vzhledu lze totiž docílit jen takzvaným pískováním, tedy bělicí technikou, kdy se látka obrušuje proudem jemného křemičitého písku a dalších sloučenin. „Dělníci v továrnách nepoužívají dýchací masky, ale často jen papírové roušky, nebo vůbec nic. A to nestačí. Když se objeví typické příznaky plicní nemoci silikózy, nelze ji často již vyléčit. Pouze brzdit její průběh,“ popsal lékař Zeki Kilicaslan.
V Turecku, kde se ještě před nedávnem vyrábělo nejvíce džínsů na světě, stojí pískování za smrtí nejméně 50 lidí a onemocněním dalších 5 tisíc. Počet nemocných přitom může být ještě vyšší, protože v mnoha případech bývá nemoc nesprávně diagnostikována jako tuberkulóza. „Dýchal jsem to několik let, každý den. Ochranné masky nám nedali, protože to by bylo příliš drahé. Doktor mi řekl, že už se nikdy neuzdravím,“ říká jeden z nemocných dělníků Ibrahim Kaya.
Ošoupané džíny (zdroj: ČT24)
David Love, viceprezident firmy Levi Strauss
„Uvědomujeme si existenci nezodpovědných továren, které se uplatňováním standardů ochrany zdraví nezabývají, rozhodli jsme se tento výrobní postup vůbec nevyužívat.“
Proti praktikám firem v rozvojovém světě, které decimují zdraví levné pracovní síly, se rozhodl na podzim letošního roku bojovat významný řetězec H&M a v zápětí se k němu připojila i džínová legenda Levi Strauss. Podobné džíny od nového roku přestanou prodávat.
V Česku se k manifestu proti pískování oděvů připojila Společnost pro Fair Trade, která spustila kampaň s názvem „Ušili to na nás!“. Iniciátoři kampaně se jejím prostřednictvím snaží zlepšit životní podmínky dělníků v rozvojových zemích. Snaží se informovat veřejnost o podmínkách, ve kterých jsou populární oděvy vyráběny, a docílit toho, aby lidé svou kupní silou tyto podmínky ovlivňovali. Tlačí ale i na českou vládu, aby zcela zakázala dovoz ošoupaných džín a dalších oděvů, při jejichž výrobě jsou porušována lidská práva.
Největším výrobcem pískovaných džínsů bylo až donedávna Turecko. To právě kvůli zdravotní závadnosti tuto techniku zakázalo. „Tento průmysl se však přesunul do zemí s levnější pracovní silou a volnější legislativou, jako jsou Čína, Bangladéš, Indie, Pákistán, nebo země severní Afriky,“ upozornila mluvčí Společnosti pro Fair Trade Gabriela Štěpánková. To přitom není jediný skok, který opracování křemičitým pískem ve své historii udělalo. Ještě začátkem 60. let 20. století se pískované džíny vyráběly i v západní Evropě. V roce 1966 ale úřady v Evropském hospodářském prostoru tuto metodu kvůli závažným zdravotním rizikům zakázaly. Výroba tak zamířila na východ.