Laos postaví na nohy nová hydroelektrárna

Vientiane – Jihoasijský Laos se pyšní novou hydroelektrárnou. Jde o projekt, který změnil životy všech místních obyvatel a podle odborníků prý změní i budoucnost hydroelektráren. Místní projektanti ji totiž postavili podle zcela nových standardů. Velkolepé dopady by také měl mít na celou ekonomiku. Ne všichni jsou ale ze stavby nadšení. Kritici upozorňují, že projekt za 1,3 miliardy dolarů, který z velké části financovala Světová banka, poškodí nejvíce ty, kterým měl původně pomoci. Dopady na životní prostředí také zůstávají spornou otázkou.

Nam Theun 2, jak se přehrada jmenuje, vznikala téměř dvacet let. Vznikla na jednom z menších přítoků Mekongu a při úplném napuštění zabírá její plocha 450 kilometrů čtverečných, tedy tři čtvrtiny Ženevského jezera. Ultramoderní elektrárna, která v šesti turbínách vyrábí 1 070 megawatt, bude elektřinou zásobovat především Thajsko. Tam poputuje naprostá většina výkonu.

Ekonomice elektrárna pomůže, přírodě může ublížit

V Laosu postavili obří vodní elektrárnu (zdroj: ČT24)

Mluvčí hydroelektrárny Nam Theun Aiden Glendinning:

„Už dlouho si lidé lámali hlavu s tím, jak pomoci Laosu k větší prosperitě. Bylo rozhodnuto, že nejlepší bude využívat jeho obrovské přírodní zdroje, ovšem tak, aby to bylo trvale udržitelné. Stavbu této přehrady jsme pojali jako první krok správným směrem.“

Efekt, který bude mít elektrárna na laoskou ekonomiku, je nesporný. Podle odhadů v příštím čtvrtstoletí zemi vydělá dvě miliardy dolarů. Pro stát velikosti Laosu je to významná částka. Pomoci by si měli i obyvatelé 17 vesnic, jejichž domy musely ustoupit výstavbě. Energetická společnost, která přehradu staví, si dala závazek zlepšit životní standard pro všech 6 300 přesídlených Laosanů během příštích pěti let. „V naší staré vesnici jsme neměli žádné pohodlí. Nebylo to hezké místo, neměli jsme pěkné domy a taky tam nebyla elektřina. V nové vesnici proud máme, takže si můžeme posvítit. Tam, kde jsme žili dřív, jsme museli pálit louče,“ tvrdí přestěhovaná vesničanka. Existují ale i názory opačné. Přesídlené komunity budou odříznuté od stoletých tradic. Co bude s jejich způsobem obživy, tedy rybařením, také není jasné.

Další otázkou je vliv na životní prostředí. Není totiž zcela jasné, jaké dopady bude mít stavba na kvalitu vody v řece Mekong a jejích přítocích. Konstruktéři ale mají velká očekávání. Tvrdí totiž, že stavba ukáže, že je možné eliminovat dopady, kvůli kterým bývají podobná vodní díla trnem v oku ochráncům přírody. Na březích přehrady byl navíc vytyčen nový národní park, který by měl ochránit biodiverzitu a zabránit ilegální těžbě dřeva. Na otázku, jestli je přehrada Nam Theun také vzorem pro nové, ekologičtější stavění těchto vodních děl, však dostaneme odpověď až mnohem později

Zástupce francouzského investora Jean-Christophe Philbe:

„Už od samého začátku všichni chápeme - jak investoři, tak i developeři - závažnost tohoto projektu. Víme, že můžeme nastavit úplně nové standardy pro další projekty, a to nejen v Laosu, ale po celém světě. Je to unikátní příležitost, jak ukázat, že hydroelektrické stavby a projekty se teď nastavují úplně jiným způsobem.“