Berlín – Německo zvažuje možnost, že by do Evropského fondu finanční stability dodaly hotovost ty země, které nemají nejvyšší rating AAA. Úvahy jsou podle agentury Reuters součástí diskuze, jak zvýšit efektivní úvěrovou kapacitu fondu, a přitom nezvyšovat objem záruk, který je stanoven na 440 miliard eur (asi 10,7 bilionu Kč). Tato částka je ale pouze teoretická - aby si fond udržel nejvyšší rating, tak je efektivní úvěrová kapacita fondu podle odhadů asi 225 miliard eur. Právě hotovost od zemí s nižším ratingem by pomohla tuto částku zvýšit, aniž by se zvedal strop 440 miliard eur.
Pokud by totiž chtěli evropští lídři maximální částku zvýšit, velmi pravděpodobně by narazili na odpor politiků v Německu, a především by svůj záměr těžko vysvětlovali německým daňovým poplatníkům.
Úvěrové garance a záruky za dodatečný či rezervní kapitál od zemí s nejvyšším ratingem, jako je Německo, mají ve fondu od ratingových agentur stoprocentní ohodnocení. U zemí s nižším ratingem jsou ale stejné závazky hodnoceny s diskontem, protože existuje riziko, že finančně slabší země by nemusely být schopny veškerým závazkům dostát. „Je tedy možné si představit, že u zemí, které nemohou poskytnout stoprocentní záruky, by v rámci dělby práce dávalo smysl, kdyby poskytly hotovost,“ řekl zdroj, který si nepřál být jmenován.
Německo chce také prosadit, aby veškeré další náklady nenesly jen větší ekonomiky, jako jsou Francie a Německo. Ministr financí Wolfgang Schäuble například řekl, že Brusel by měl „zabránit dojmu, že jen tlačí na země s nejvyšším ratingem AAA, a ne už na ty země, které ke vzniku krize přispěly možná víc“.
Z celkem 17 členských zemí eurozóny má nejvyšší rating pouze šest z nich: Rakousko, Finsko, Francie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko. Řecko s Irskem už požádaly o finanční pomoc, zatímco Portugalsko a Španělsko čelí tlaku, aby tak učinily také. Zbývá tedy sedm zemí, které by nastíněnou pomoc formou hotovosti mohly poskytnout. Je mezi nimi například Itálie, která má třetí největší ekonomiku v eurozóně, ale sama se potýká s vysokými dluhy.
Záchranný fond by měl teoreticky mít k dispozici záruky za úvěry až do výše 750 miliard eur (asi 18,2 bilionu Kč), vedle zmíněných 440 miliard, které připadají na eurozónu, by 60 miliard eur zajistila Evropská komise a zbylých 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond (MMF). Fond slouží jako záchranná síť pro země, které nebudou schopny zajistit si finance běžně na trhu.
