Atény – Mezinárodní měnový fond (MMF) a zástupci Evropské komise museli mírnit tón proti Řecku. Inspektoři obou organizací, kteří v zadlužené zemi dohlížejí na provádění finančních reforem, v sobotu uvedli, že země bude muset prodat majetek za 50 miliard dolarů a urychlit strukturální reformy. Atény to ale označily za zásah do vnitřních záležitostí země, a tak EU a MMF zmírnily dikci a řecké vládě a lidu vyjádřily podporu.
MMF chtěl přitlačit na Řecko, po protestu Atén ale ustoupil
Mise Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu (MMF) se v pátek vyslovila pro uvolnění další části záchranného úvěru pro Řecko. Inspektoři však také prohlásili, že země musí privatizovat státní aktiva za 50 miliard dolarů. To je přitom sedminásobek proti cíli, na kterém se zúčastněné strany shodly před třemi měsíci.
Šéf mise MMF Poul Thomsen nicméně odmítl interpretaci novinářů, že by země měla prodat své historické památky, aby získala finance. Připustil však, že je špatná správa řeckého veřejného majetku velkou příčinou plýtvání.
Řecká vláda na páteční výzvy reagovala nezvykle ostře a důrazně se proti nim ohradila. MMF, Evropská komise a Evropská centrální banka pak ve společné zprávě těsně před sobotní půlnocí uvedly, že uznávají složité problémy, s nimiž se řecká ekonomika potýká, a vyjádřily úsilí Řeků hluboký respekt.
MMF a členské státy eurozóny loni v květnu odvrátily řeckou dluhovou krizi balíkem úvěrů za celkem 110 miliard eur. Z nich Řecko zatím získalo 38 miliard eur. Mnoho Řeků ale považuje cenu této pomoci za příliš vysokou. Dohodnuté reformy zahrnují snížení důchodů a mezd ve veřejném sektoru, zvýšení daní a otevření konkurence v silně regulovaných oborech. Tyto výrazně neoblíbené kroky popudily odbory, které proti nim organizovaly stávky a demonstrace.
Řecko bylo v současné krizi eura první zemí, která požádala o pomoc. Druhou se loni v listopadu stalo Irsko, které však dostává peníze z nového Evropského fondu finanční stability.