Praha - Česká republika by měla přijmout euro až v roce 2020 nebo později, myslí si to alespoň 44 procent účastníků průzkumu mezi politiky, manažery a finančními analytiky. Pro co nejrychlejší přijetí evropské měny jich naproti tomu byla více než pětina. Vyplývá to z lednového průzkumu agentur Donath Business & Media a Factum Invenio pro Czech CFA Society, které ho se zúčastnilo přes 1 800 respondentů.
Mezi respondenty průzkumu převažuje názor, že nynější vláda nestanoví datum přijetí eura, svoje reformy bude ovšem zároveň prezentovat jako kroky ke splnění Maastrichtských kritérií pro vstup do eurozóny. O tom, že na základě požadavku prezidenta Václava Klause vláda vyjedná u eura výjimku pro ČR, jsou přesvědčena tři procenta dotázaných. Zhruba třetina si naproti tomu myslí, že vláda opt-out seriózně vyjednávat nebude, nestanoví datum přijetí eura, ani nebude využívat Maastrichtská kritéria jako zdůvodnění reforem.
Skoro třetina respondentů věří v odchod slabších ekonomik z eurozóny
Podle posledního průzkumu agentury STEM má euro v Česku nejnižší podporu od roku 2005. Pro jeho zavedení je jen necelá čtvrtina Čechů. Zarytých odpůrců zavedení společné evropské měny je nyní podle průzkumu 43 procent, zatímco pevných příznivců eura jen šest procent. Euru v očích Čechů nejspíš ublížily finanční problémy některých zemí eurozóny, v souvislosti s nimiž se už v minulosti hovořilo i o možném krachu měnové unie. Lidé se ale také obávají zdražování, které si se zavedením eura spojují, i když statistiky je zatím v žádné ze zemí eura neprokázaly.
Miroslav Singer, guvernér ČNB:
„Euro nebude realisticky diskutovatelným tématem ještě dva tři roky. V praxi je tolik nejistot, že v tuto chvíli nemá smysl toto téma probírat.“
Manažeři a finanční analytici jsou k budoucnosti eurozóny o něco méně skeptičtí než běžní občané. O tom, že eurozóna přežije a že se v následujících pěti letech bude rozšiřovat, je přesvědčena více než třetina účastníků lednového průzkumu. Necelých 31 procent si myslí, že z eurozóny odejdou nejslabší ekonomiky, které se vrátí ke své měně, jiné země k ní možná přistoupí. O zachování eurozóny v současné podobě je přesvědčena více než čtvrtina respondentů.
Česko některá kritéria pro vstup do eurozóny už plní. Výjimkou je deficit veřejných rozpočtů. Ten podle Maastrichtských kritérií, jejichž splnění je vstupenkou do eurozóny, nesmí přesáhnout 3 procenta hrubého domácího produktu. V loňském roce přitom Česko hospodařilo podle předběžných údajů ministerstva financí se schodkem 4,8 procenta. A o mnoho lepší to nebude ani v letošním roce. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je nepravděpodobné, že by se Česku podařilo dostat deficit pod tříprocentní mez dříve než v roce 2013. Skepticky se k myšlence brzkého zavedení eura staví nejen vláda, ale i Česká národní banka.
