Globální nerovnováhy se budou měřit, G20 dohodla kompromis

Paříž - Finanční představitelé zemí skupiny G20 uzavřeli svou dvoudenní schůzku kompromisní dohodou na tom, jak v globální ekonomice definovat a měřit nerovnováhy, které by mohly vyvolat další finanční krizi. Čína, jejíž postoj byl jedinou překážkou dohody, nakonec vyslovila souhlas se všemi pěti navrhovanými měřítky nerovnováh, u klíčového ukazatele platební bilance si však vyhradila zmírnění. Agentuře AP to před oficiálním oznámením výsledků schůzky sdělili nejmenovaní činitelé dvou zemí.

Ministři financí a guvernéři centrálních bank a jejich vyjednavači se od pátečního večera pokoušeli přemluvit čínské představitele, aby souhlasili s tím, že G20 bude u členských zemí sledovat pět ukazatelů nerovnováh - běžný účet platební bilance, bilance veřejného sektoru čili rozpočtové deficity a státní dluhy, míru úspor v soukromém sektoru, reálný kurz měny a výši devizových rezerv.

Čína spolu s dalšími novými ekonomickými mocnostmi - Brazílií, Indií a Ruskem - zpočátku odmítala zařadit mezi ukazatele nerovnováh reálný kurz měny a devizové rezervy. Největší problém však měla s platební bilancí, kterou chtěla nahradit bilancí zahraničního obchodu. Čína má vysoké přebytky obchodu a ještě větší salda na běžném účtu a je v tomto směru v posledních letech hlavním zdrojem globálních nerovnováh.

Čína si vyjednala výjimku

Čínští činitelé nakonec podle zdrojů svolili se zařazením platební bilance, u Číny se však bude měřit bez zahrnutí úrokových plateb na čínské devizové rezervy, které jsou největší na světě. Znamená to, že pro Čínu bude tento indikátor někde uprostřed mezi platební a obchodní bilancí. Podle činitelů se průlomu dosáhlo díky tlaku Německa a zejména Francie, která schůzku jako letošní předsedající skupiny hostila.

Dnešní dohoda je prvním postupným krokem ke skutečnému řešení nerovnováh. Loni USA navrhovaly stanovit pro deficity a přebytky platební bilance konkrétní limity čtyř procent, jejichž dlouhodobější překračování by signalizovalo hrozbu. To sice většina ostatních zemí G20 odmítla, shodla se ale na nutnosti nejprve stanovit, které ukazatele se budou sledovat.

Globální nerovnováhy v čele s hlubokými obchodními a platebními deficity v USA a vysokými přebytky v Číně přispěly ke vzniku finanční krize let 2007 až 2009. Přebytky z Číny v USA snižovaly dlouhodobé úroky a zprostředkovaně končila jejich velká část na realitním trhu, což zvyšovalo ceny domů a dalších investičních aktiv na nereálně vysoké úrovně.

Na další schůzce by se G20 měla dohodnout, při jakých úrovních konkrétních ukazatelů se nerovnováhy stávají nebezpečnými, což bude ještě těžší než shoda na pouhém seznamu měřítek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...