České kempy loni turisty lákaly nejméně za osm let

Praha – Do českých kempů loni přijelo nejméně turistů od roku 2002. V kempech se jich totiž ubytovalo 822 tisíc, což je o 12,5 procent méně než o rok dříve. Menší zájem byl patrný především u zahraničních turistů, těch ubyla více než čtvrtina. Domácím návštěvníkům však české kempy také přestávají vonět. Podle mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Tomia Okamury je třeba turisty lákat na doprovodné služby. Letošní sezona nebyla ale slabší jen pro tuzemské kempy. Nižší návštěvnost postihla i kempy v sousedních státech.

Jaromír Beránek z analytické společnosti Mag Consulting:

„Na výslednou podobu návštěvnosti kempů v loňském roce mělo zásadní dopad počasí, kdy srpnové ochlazení a vlna povodní v některých oblíbených lokalitách způsobily, že pro mnohé provozovatele kempů v podstatě skončila sezona v půlce roku.“

Statistika cestovního ruchu, kterou zveřejnil Český statistický úřad, tvrdí, že se desetina Čechů letos ubytovala radši mimo kemp. Loni přitom ještě tito lidé do kempu rádi přijeli. Největší vrásky na čele dělá ale majitelům kempů úbytek cizinců. Podle Beránka však není výrazný pokles příjezdů zahraničních návštěvníků krátkodobým trendem. Lze ho sledovat už téměř deset let. Ještě v roce 2000 české kempy navštívilo 419 tisíc cizinců, teď je to zhruba čtvrtina. Nejoblíbenější jsou přitom české kempy mezi Němci a Nizozemci. Velký zájem však mají i Poláci, Slováci a Dánové.

Kempy už nevoní ani Čechům

Majitele českých kempů však trápí i úbytek tuzemských turistů. Dosud nejsilnějším byl podle Okamury rok 2004, kdy české kempy navštívilo 1,3 milionu turistů a z toho více než milion Čechů. Od tohoto roku se ale počty tuzemských návštěvníků s výjimkou roku 2009 stále snižují.

Mluvčí AČCKA Tomio Okamura:

„Češi jsou národ, který vždy rád jezdil do kempů. Z údajů za posledních deset let je však zcela zřejmé, že důvodem byla především naše nízká životní úroveň, a tím cenová výhodnost kempů, nikoliv skutečný zájem o tento druh trávení dovolené.“

Kempy by tak měly reagovat na zvyšující se životní úroveň v Česku, nabízet kvalitnější služby a stát se alternativou tříhvězdičkových hotelů. Nejúčinnější by podle Okamury byla nabídka doprovodných služeb jako jsou dětské atrakce, kulturní či jiný program jako pravidelné grilování, táborák, hudba, restaurace, lepší sociální a hygienické zázemí.

Situace se stane neúnosnou

Podle Beránka je ale pokles návštěvnosti za poslední tři roky tak výrazné, že ho brzy majitelé kempů neunesou. Ani vyšší úroveň vybavení a poskytovaných služeb totiž vyšší počet návštěvníků do českých kempů nepřivedla. Největší komplikací je podle odborníka nekvalitní dopravní infrastruktura. Provozovatelům autokempů pak výrazně snižuje zisky i mýtná povinnost pro majitele obytných vozů nad 3,5 tuny.

Nad špatnou sezonou však nepláčí jen české kempy. Nižší návštěvnost prožíval celý středoevropský region. Mírný pokles příjezdů postihl podle Beránka i kempy na Slovensku, v Maďarsku i Polsku.