NERV: Kuřím okem české ekonomiky jsou nefungující instituce

Praha – České firmy se v záplavě konkurentů z jiných částí světa neztratí, bolavým místem tuzemské ekonomiky jsou ale špatně fungující instituce. Uvádí to Národní ekonomická rada vlády (NERV) v materiálu, který má být klíčovým podkladem pro ministerstvo průmyslu a obchodu při sestavování strategie na zvýšení konkurenceschopnosti Česka.

„Tam, kde je oblast, ať už zboží nebo služeb, vystavena konkurenci, tam česká ekonomika reaguje, ale v oblasti vzdělávání máme obrovské nedostatky. Stejně tak je to v oblasti infrastruktury,“ uvedl při dnešní prezentaci materiálu člen NERVu Michal Mejstřík. Brzdou české ekonomiky je podle něj i špatný daňový systém, hlavně vysoké zdanění práce, které firmám zaměstnávání lidí v Česku prodražuje.

Na problémy nicméně Česko naráží, i pokud jde o služby. Zatímco v cizině poskytují tuzemské firmy hlavně služby s nižší přidanou hodnotou, dodávat si nechají podstatnou část výzkumu a vývoje. „Pochopitelně, že jsme malá ekononomika, ale tím spíše bychom se měli daleko více opírat o vlastní výzkum a vývoj,“ dodal Mejstřík. Podle něj je konkurenceschopnost velice křehká a omezila se na asi 20 oborů, které pokrývají 40 procent konkurenceschopnosti.

Česko zaostává v technologiích

Podle NERVu má Česko rezervy hlavně v technologiích, proto chce zřídit třeba Národní kosmickou agenturu, rozvíjet nanotechnologie nebo podporovat tzv. seat-fondy, tedy trend, aby se výzkum platil společně ze soukromých i veřejných peněz.

Michal Mejstřík, NERV:

„Dovážíme služby, které bychom do budoucna s daleko lepší vzdělaností dokázali poskytovat sami.“

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka už ministerstvo novou strategii pro zvýšení konkurenceschopnosti začalo připravovat. „V identifikaci problematických míst se často s odborníky shodujeme. Z konkrétních návrhů, které nám byly předloženy, budeme také v připravované strategii vycházet,“ řekl Kocourek.

Vláda by měla strategii schválit do poloviny letošního roku. Cestovní mapa strategie, tedy odpovědnost jednotlivých resortů za konkrétní kroky, přijde na řadu poté. Poslední dlouhodobou strategii hospodářského růstu přijala vláda v roce 2005. Měla za úkol přiblížit ekonomickou úroveň Česka vyspělým zemím Evropské unie. Jenže za posledních 15 let se přiblížila jen o 9 procent.