Praha - Cena elektřiny na německé burze během března v důsledku jaderné krize v Japonsku vzrostla o deset procent na zhruba 59 eur (asi 1 450 korun) za megawatthodinu. V podobném rozsahu se v březnu zvýšila také cena elektřiny s dodáním v příštím roce na pražské energetické burze. Podle analytiků by se tento růst v příštích dvou letech mohl projevit několikaprocentním zdražením elektřiny pro konečné spotřebitele.
Elektřina na burzách zdražuje, napřesrok to pocítí i domácnosti
Ceny elektřiny zvýšily obavy o budoucnost jaderné energetiky v Evropě. Bezprostředně se na nich podepsalo také zatím dočasné odstavení nejstarších německých jaderných elektráren. Den po oznámení zprávy cena elektřiny vyskočila o téměř 18 procent. Odstavení některých dalších evropských reaktorů by mohly přinést také zátěžové testy elektráren, které chystá EU.
Pro letošní rok se domácnosti zdražení bát nemusí. Většina odběratelů má ceny elektřiny zafixovány a ceníky se jim nezmění. „Vyšší ceny silové elektřiny na trhu mohou ovlivnit ceny pro domácnosti na rok 2012,“ upozornil analytik Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus.
Analytik Tomáš Sýkora ze společnosti Patria Finance očekává v příštím roce růst cen elektřiny pro spotřebitele do 1,5 procenta, ovšem za předpokladu, že ceny silové elektřiny by zůstaly na současných úrovních delší dobu. V roce 2013 by podle něj elektřina konečným zákazníkům mohla zdražit do pěti procent. Také Petr Hlinomaz ze společnosti BH Securities očekává, že vyšší ceny by čeští spotřebitelé mohli pocítit hlavně v roce 2013.
Diskusi o budoucnosti jaderné energetiky a neklid na energetických burzách vyvolaly problémy japonské jaderné elektrárny Fukušima 1 v Japonsku, kterou vážně poškodilo nedávné zemětřesení a tsunami.
Co čeká ceny elektřiny v dalších týdnech?
Analytik Dušan Jalový z UniCredit Bank v příštích týdnech předpokládá ustálení cen elektřiny na burze v rozmezí mezi 58 až 60 eury za megawatthodinu. Poté, co bude jasný další vývoj v Německu, by se ale podle něj mohl obnovit růst cen především u dlouhodobých kontraktů. „Další vývoj bude do značné míry záviset na tom, jak se bude vyvíjet situace ve Fukušimě a jak se k jaderné budoucnosti Evropy budou stavět evropští politikové,“ podtrhl Hatlapatka.
Podle Hlinomaze by také na ceny elektřiny mohlo tlačit případné zavedení nových pravidel u jaderných elektráren. „Je možné, že se bude s nějakým odstupem času jednat o navýšení povinnosti jaderných elektráren vytvářet větší jaderné rezervy, platit vyšší pojistné na potenciální škody, eventuálně vynakládat další náklady nad rámec stávajících na ověřování jaderné bezpečnosti. Tyto faktory budou asi ovlivňovat ceny elektřiny,“ poznamenal.
Ceny elektřiny by mohl zvednout také případný odklon Evropy od jádra. Podle šéfa ČEZu Martina Romana by to mohlo mít zhoubný vliv i na konkurenceschopnost evropských výrobců. Vyšší ceny elektřiny by se totiž promítly i do ceny zboží a služeb, které prodávají.
Německá jaderná elektrárna