Praha – Na státní příspěvek k penzijnímu připojištění by mělo v budoucnu dosáhnout méně lidí. Ministerstvo financí totiž plánuje, že zvýší hranici, od které lidé k penězům odvedeným na finanční připojištění dostávají příspěvek od státu, na 300 korun měsíčně. Na žofínském fóru to řekla náměstkyně ministra financí Klára Król. V současnosti přitom mají nárok na podporu i ti, kdo si měsíčně spoří třeba jen stokorunu.
Kdo šetří na důchod míň než 300, příspěvek nedostane
Posunout by se měla i hranice pro přidělování maximální výše státního příspěvku. Nyní jej lidé dostávají tehdy, když si ukládají minimálně 500 korun měsíčně. Ministerstvo zvažuje zvýšení na minimálních 1 000 korun. Důvodem pro změnu je podle Król to, že si lidé ukládají příliš malé částky, které jim penzi příliš nezvýší. Ministerstvo tak chce lidi motivovat k vyšším úložkám.
Úřad už teď připravuje zákony, které rozhodnou o další podobě penzijního připojištění. Současní účastníci na jejich základě budou přesunuti do takzvaných transformovaných fondů. V něm jim zůstanou zachovány veškeré současné výhody, například každoroční garance návratnosti vložených prostředků, a státní příspěvek.
Státní příspěšvky k penzijnímu připojištění (zdroj: ČT24)
Penzijní připojištění zůstane i po reformě
Zachováno zůstane po transformaci i samotné penzijní připojištění, které by mělo tvořit třetí pilíř systému penzí. Noví účastníci však v jeho rámci nebudou moci vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Ty by měly podle Król mít na rozdíl od současných fondů větší možnosti investování. Mohou v nich tak být vyšší výnosy, ale za cenu vyššího rizika ztráty úspor.
Klára Król, náměstkyně ministra financí:
„K minimální úložce 300 korun bude vyplácen státní příspěvek ve výši 90 korun a maximální omezení bude výplata třistakorunového státního příspěvku k úložce 1000 korun (…) Naším záměrem je motivovat prostřednictvím výše státního příspěvku k vyšším úložkám v rámci třetího pilíře.“
Druhý pilíř by podle důchodové reformy schválené vládou měly tvořit takzvané individuální účty u soukromých penzijních společností. Na ně si budou moci lidé od roku 2013 převádět ze státního průběžného systému tři procentní body ze sociálního pojištění. To nyní činí 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou bude, že si k nim lidé přidají ještě částku ve výši dvou procentních bodů ze svého. Na výběr budou mít lidé čtyři možnosti investování peněz s různým rizikem, ale i rozdílnou mírou výnosů. Penzijní společnosti totiž budou muset spravovat jejich peníze ve čtyřech fondech - všeobecném, který má investovat do státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém.
V první fázi důchodové reformy se nedají podle Król od jednotlivých typů fondů očekávat příliš velké rozdíly ve výnosech. „Na začátek jsme se snažili umožnit těmto fondům spíše konzervativní investice,“ řekla. Zpočátku tak bude i vyvážený fond působit spíše jako konzervativní.