Brusel - Celkové dluhy zemí eurozóny i celé Evropské unie zlomily další rekord. Zadlužení eurozóny, kterou sužuje dluhová krize, vzrostlo ze 79,3 procenta HDP v roce 2009 na víc než 85 procent, v celé evropské sedmadvacítce se pak dluhy zvýšily z předloňských 74,4 procenta HDP na 80 procent HDP v roce 2010.
Zlý sen eurozóny – dluhy – i loni lámaly rekordy
Podle Eurostatu dluh celé Evropské unie dosahuje v přepočtu téměř deseti bilionů eur, tedy téměř 240 bilionů korun. Ještě před čtyřmi lety v roce 2007, tedy před začátkem největší hospodářské krize od 30. let, bylo zadlužení nižší o téměř tři biliony eur (zhruba o 72 bilionů korun) a dosahovalo 59 procent HDP.
Ke snížení zadlužení nevedl ani loňský nižší rozpočtový deficit v zemích platících evropskou jednotnou měnou i v celé Evropské unii. V eurozóně se schodek snížil z 6,3 procenta HDP v roce 2009 na 6,0 procenta v loňském roce. V unii deficit klesl za stejné období z 6,8 procenta na 6,4 procenta.
Řecko neplnilo podmínky pomoci
Dluhy loni rostly ve všech členských státech eurozóny s výjimkou Estonska. Tato severská země hospodaří dokonce s přebytkem, což začíná být ve světě spíše raritou. „Estonsko je zvláštní země, kde vláda dokáže prosadit rozpočtovou disciplínu, a přesto se obyvatelstvo nebouří. Estonsko muselo dodržet přísná rozpočtová kritéria proto, aby se mohlo stát členem eurozóny, a navíc je to země relativně malá, a tedy snadněji spravovatelná než ČR nebo velké země typu Španělska,“ vysvěstlil analytik Patria Finance David Marek.
David Marek, analytik Patria Finance:
„EU jako celek by potřebovala, aby se prosadila přísnější pravidla pro rozpočtovou disciplínu. A také silnější sankce za porušování této rozpočtové disciplíny.“
V Řecku, které stále balancuje na hraně bankrotu a neobešlo se bez finanční pomoci mezinárodního společenství, celkový dluh v roce 2010 vzrostl na 142,8 procenta HDP z předchozích 127,1 procenta HDP.
O moc lépe se ovšem nevyvíjel ani řecký rozpočtový deficit. Řekové se při přijímání finanční pomoci ve výši 110 miliard eur zavázali, že schodek v roce 2010 sníží na zhruba osm procent HDP. Podle nejnovějších dat Eurostatu ale deficit v loňském roce činil 10,5 procenta. To je dokonce více než 9,6 procenta, které odhadovaly EU a Mezinárodní měnový fond.
Jedinou zemí, která loni hospodařila s ještě větším schodkem než Řecko, je Irsko. Jeho rozpočtový deficit loni dosáhl dokonce 32,4 procenta HDP a od roku 2009 se tak víc než zdvojnásobil z původních 14,3 procenta HDP. Irsko stejně jako Řecko muselo nakonec požádat o finanční pomoc, přičemž jeho hospodaření zatěžují především sanace problematických bank. Ty se projevují i na výši celkového dluhu, který v roce 2010 vzrostl z 65,6 procenta na 96,2 procenta.
Česko v porovnání se zbytkem členských států Evropské unie patří k premiantům. Celkové zadlužení loni dosáhlo 38,5 procenta HDP, což je sedmá nejlepší hodnota v celé evropské sedmadvacítce. K nejnižším přitom patří i roční rozpočtový deficit, který loni činil 4,7 procenta HDP. „Česká republika je skutečně sedmým státem ve veřejných financích, ale možná by stálo za to si připomenout rčení jednooký je králem mezi slepými, protože náš schodek dosáhl hodnoty minus 4,7 procenta, což bychom v dobrých nebo normálních dobách považovali za velice špatný stav,“ uzavírá analytik EU Office České spořitelny Jan Jedlička.
Estonské euro