Řekové se nechtějí smířit s úsporami, opět stávkovali

Atény - Většina veřejných služeb v Řecku dnes přestala fungovat, život v zemi ochromila 24hodinová generální stávka, kterou vyhlásilo několik odborových centrál na protest proti úsporným opatřením vlády, jež se ocitla na pokraji státního bankrotu. Zastavily se vlaky a veškeré trajekty na řecké ostrovy. Na čtyři hodiny se ke stávce připojili i letoví dispečeři, což ochromilo i leteckou dopravu nad Řeckem. Demonstrace v centru Atén se neobešly ani bez střetů demonstrantů s policií.

Podle policejních propočtů pochodovalo dnes centrem Atén k budově parlamentu na 20 tisíc demonstrantů. Policisté se během protestu střetli se skupinkami mladých lidí, kteří na ně házeli kameny. Policie odpověděla slzným plynem. Podle agentury AP nejméně 27 lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžké.

Stávka narušila pozemní dopravu i letecký provoz. České aerolinie musely zrušit dva páry letů mezi Prahou a Aténami. Stávka zasáhla rovněž úřady, školy, nemocnice a všechna média. Zavřená zůstala také muzea. „Lidé cítí, že nemohou vyjít s penězi a zároveň považují úsporné politiky za neefektivní. To je explozivní mix,“ podotkl Costas Panagopoulos z organizace ALCO specializující se na výzkum veřejného mínění.

Intenzita stávek polevuje

Odpor Řeků vůči úsporným opatřením ale ztrácí dech. Před rokem, po jejich vyhlášení, vyšlo do ulic na 300 tisíc lidí. Letos to byla jen desetina. Drobní zaměstnanci se bojí o místo a stávkovat si netroufnou. Bez práce je totiž každý šestý.

Těžce zadlužené Řecko se již řadu měsíců potýká s hrozbou státního bankrotu. Žádá, aby mu Evropská unie a Mezinárodní měnový fond zmírnily podmínky dosavadní finanční pomoci a pomohly mu získat další peníze ke splácení budoucích závazků. Atény stále odmítají restrukturalizaci dluhu a doufají, že se jim prodlouží splatnost záchranného úvěru a opět sníží úrokové sazby.

„Bankrot není o tom – nechme v tom Řeky vykoupat. Stejně se to přelije dál do Evropy. Mohlo by to samozřejmě velice výrazně otřást důvěrou v celý projekt eura,“ řekl k otázce státního bankrotu Řecka v rozhovoru pro ČT24 Pavel Hnát z fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Do problémů by se dostaly především francouzské a německé finanční instituce, které ve velké míře drží řecké státní dluhopisy. „Pokud ony by se dostaly do problémů, zase to budou vlády, které by je sanovaly, takže to není řecký problém, je to problém evropský,“ dodal Hnát.

Řecká vláda se v posledních měsících přinutila k mnoha úsporným opatřením. Fakticky snižuje mzdy a důchody a zvyšuje některé daně. Odbory se tomu brání s tím, že za krizi nejsou odpovědní zaměstnanci, ale banky a neplatiči daní z řad živnostníků.

Tým zástupců MMF a EU nyní v Aténách provádí pravidelnou čtvrtletní inspekci, po níž rozhodne, zda Řecko v červnu dostane dalších 12 miliard eur ze slíbené pomoci. Sami řečtí činitelé však již přiznávají, že země podmínky daného programu zcela neplní a rozpočtová situace se zhoršuje.