Brusel - Návrhy na restrukturalizaci řeckého dluhu vyvolaly ostrou roztržku mezi Evropskou centrální bankou a ministry financí eurozóny. Šéf centrální banky Jean-Claude Trichet při posledním zasedání uraženě opustil jednání, když šéf ministrů financí a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker začal hovořit o možné změně struktury řeckého dluhu. Trichetovi vadí nové návrhy Bruselu na restrukturalizaci řeckého dluhu, která by podle něj měla stejné důsledky jako státní bankrot.
Možná restrukturalizace řeckého dluhu vyvolala v Bruselu znepokojení
Trichet však nezůstal jen u demonstrace svého nesouhlasu a pohrozil, že v případě restrukturalizace, jejíž mírnější podobu politici nazývají reprofilace, Evropská centrální banka odmítne nakupovat jakékoliv nové dluhové nástroje, které Řecko vydá. To by v podstatě znamenalo, že se ECB odmítne účastnit případné dobrovolné restrukturalizace a odmítne přistoupit na ztráty plynoucí z neplnění řeckých závazků.
Poul Thomsen, vedoucí řecké mise MMF
„Podle mého názoru splnil v prvním roce rozpočtový program svůj účel. V tomto okamžiku se ale bez striktní reorganizace nebo reforem nemůže udržet pohromadě.“
Co bude dál s Řeckem? (zdroj: ČT24)
Vrátí se Řecko k drachmě?
Centrální banka má řecké dluhopisy za zhruba 50 miliard eur, což je jeden z největších objemů v celé EU. ECB podle Tricheta navíc odmítne poskytnout kapitál řeckým bankám, které by se v případě restrukturalizace ocitly v obrovských problémech. Ratingové agentury by totiž i mírnou formu změny struktury dluhu považovaly za bankrot a všechny řecké cenné papíry by okamžitě ohodnotily ratingem „C“. Pro centrální banku by tak nebyly dále přijatelné. „To v podstatě znamená, že ECB bojkotuje Junckerův hloupý plán,“ píše analytický internetový server Eurointelligence, podle nějž by v případě takového scénáře Řekové během několika dní opustili eurozónu a vrátili se k drachmě.
Mise EU a MMF čeká, až Řecko předloží plán privatizace
Země v období, kdy čerpá stávající úvěr, neplní dohodnuté podmínky. Navzdory slibům například stále nepřikročila k privatizaci státních podniků.
„Celý problém je v jednotné evropské měně. Řecko by se zachránilo, kdyby mohlo vystoupit z měnového systému, ale to teď nepřichází v úvahu. Přesto si myslím, že na to v budoucnu dojde,“ dodal analytik společnosti Pointon York Roger Nightingale.
Navíc inspektoři Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) neukončí prověrku řeckých financí, dokud vláda nepřijde s odvážnějším privatizačním plánem. Na výsledku inspekce závisí to, zda EU a MMF uvolní Řecku dalších 12 miliard eur (asi 293 miliard korun) z loňského balíku finanční pomoci.
„Čekáme od vlády velký třesk v privatizaci,“ uvedl zdroj agentury Reuters s tím, že vláda musí předložit „přesvědčivý a věrohodný plán“ s výčtem konkrétních prodávaných firem a půdy. „Dokud to nedostaneme, mise uzavřena nebude,“ dodal. Vládní mluvčí Jorgos Pelatotis prohlásil, že Atény mají v plánu zveřejnit střednědobý plán veřejných financí a privatizace počátkem příštího týdne. Vláda v úterý jmenovala finanční poradce pro řadu privatizačních projektů.
Trichet není jediným představitelem centrální banky, který ostře odmítá úvahy ministrů financí eurozóny. Podle Jürgena Starka, člena výkonné rady ECB, by restrukturalizace zlikvidovala kapitál řeckých bank a dluhopisy země by nadále nebyly pro nikoho přijatelné: „Myslet si, že restrukturalizace dluhu by této zemi ještě pomohla, je iluze. Schodek už je tak velký, že jediným řešením bude radikální konsolidace rozpočtu.“ Jeho kolega Lorenzo Bini Smaghi kritizuje země eurozóny za termín „měkká restrukturalizace“, podle něj jde jen o prázdný slogan. „Když přihlédneme k tomu, jak finanční trhy pracují, každý by se měl nad používáním bezvýznamných frází zamyslet, protože Řecko za to zaplatí,“ dodal.
Samotné Řecko se pojmu restrukturalizace vyhýbá a nyní se soustředí na jednání s Mezinárodním měnovým fondem a EU o uvolnění další části z přislíbené finanční pomoci, přestože hospodaření země se vládě vymyká z rukou. V zemí působí společná mise MMF a EU, které se podle řeckého deníku Kathimerini dostalo ujištění, že vláda zdvojnásobí objem úsporných opatření pro letošní rok ze tří miliard eur na celkem šest miliard eur. Nové úspory mají zahrnovat další propouštění státních úředníků a zmrazení náboru nových. Podle řeckého premiéra Jorgose Papandrea by státní správu mělo opustit až 150 tisíc lidí.
Otázka případného dalšího úvěru se bude projednávat až na červnovém summitu unie. Do té doby se Řecko musí jasně vyjádřit ke své budoucnosti.
GALERIE
Evropská unie