Londýn/Atény - Myšlenka spořádané restrukturalizace řeckého dluhu nemá reálný základ a je spíše z kategorie pohádek. V rozhovoru pro Financial Times (FT) to řekl člen bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) Lorenzo Bini Smaghi. Restrukturalizace nebo vystoupení z eurozóny by pro Řecko de facto znamenaly trest smrti, podotkl bankéř. Dosavadní vývoj podle agentury Reuters naznačuje, že riziko státního bankrotu Řecka se zvyšuje. To ale Bini Smaghi odmítá. „Kdyby Řecko vyhlásilo platební neschopnost, bankovní systém Řecka by zkolaboval. Pak by bylo nutné zajistit jeho obrovskou rekapitalizaci, ale kde by se na to vzaly peníze?,“ ptal se v rozhovoru bankéř.
Bankrot by pro Řecko znamenal trest smrti
Ekonom ČSOB Petr Dufek:
„Já si myslím, že se pomalu a jistě dostáváme do bodu, kdy už přijde restrukturalizace - ať už nucená nebo živelná - na řadu, protože Řecko opravdu neplní nic z toho, co se zavázalo plnit a fakticky v tuto chvíli čeká na to, že dostane peníze od Evropské unie a v podstatě není důvod mu tyto peníze dávat.“
Vyhlášení platební neschopnosti by znamenalo ztráty pro Evropskou centrální banku, která drží řecké státní dluhopisy, a jejich soustavným nakupováním tak zemi výrazně v krizi pomáhá. Bini Smaghi ale řekl, že dopady platební neschopnosti Řecka by pocítily hlavně centrální banky eurozóny a v konečném důsledku daňoví poplatníci.
Komentář ekonoma Petra Dufka (zdroj: ČT24)
Bini Smaghi rovněž řekl, že Řecko není v platební neschopnosti a situaci stále může řešit, například rozprodejem státního majetku či změnou daňového systému a struktury výdajů. „Když se podíváte na bilanci Řecka, tak ta země není nesolventní,“ řekl bankéř.
Slovensko by Řeky poslalo ke dnu
Naopak slovenská premiérka Iveta Radičová dnes uvedla, že restrukturalizace řeckého dluhu je nutná. Na návštěvě Slovinska dnes navíc poznamenala, že bez restrukturalizace nebude k vyřešení dluhových problémů Řecka stačit žádná částka. „Eurozóna sklidí to, co sama zasela. Když byla před deseti lety tolerantní a přehlížela falešná data, tak v podstatě dneska sklízí jejich efekt. Dokud nebude mít nějakou jasnou páku, jak přimět Řecko k tomu, aby něco dělalo, aby šetřilo a aby splácelo své dluhy, tak do té doby bude lít peníze do Řecka jako do černé díry,“ souhlasí Dufek.
Bini Smaghi pro FT
„Když se podíváte na finanční trhy, tak pokaždé, když padne zmínka o 'restrukturalizaci' či 'měkké restrukturalizaci', začnou šílet. To dokazuje, že něco takového se nemůže odehrát spořádaným způsobem. Alespoň ne v tomto prostředí,“ poznamenal Bini Smaghi k náznakům, že by Řecko mohlo sáhnout k mírnější formě restrukturalizace.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a je tedy otázkou, zda dostane další část úvěru. Státní dluh Řecka se pohybuje kolem 327 miliard eur (zhruba osm bilionů korun), což je kolem 150 procent jeho hrubého domácího produktu.
Řekové nechtějí úsporná opatření
Tisíce lidí v neděli demonstrovaly proti úsporným opatřením, kterými se vláda snaží snížit deficit státního rozpočtu. V Aténách se sešlo na 15 000 protestujících, další demonstrace se konala v Soluni. V obou největších městech se shromáždění obešla bez násilností. Protesty trvají už pět dní v řadě.
Protest se obrátil proti politikům. Demonstranti označovali poslance za zloděje. „Když musíme měsíčně vyžít s 500 eury (12 300 korunami), pak by měli také politici bez výjimky žít ze stejných peněz,“ prohlásila jedna demonstrantka. Podle ní cenu za finanční krizi platí pouze zaměstnanci a důchodci, což žena považuje za nepřijatelné.
Šéf strany Nová demokracie Antonis Samaras:
„Chcete zvyšovat daně a dosáhnout konsensu s námi, když my máme jako prioritu snížení daní. Na to ani nepomyslete. Nižší daně jsou klíčem k nastartování motoru řecké ekonomiky. Pokud daně zvýšíte, nebude místo pro konsensus.“
Kromě demonstrantů však dělá řecké vládě vrásky na čele i konzervativní opozice. Ta dnes totiž podmínila konsensuální dohodu se socialistickou vládou na politice proti dluhové krizi snížením daní, které by obnovilo ekonomický růst, tedy hlavní předpoklad ozdravení veřejných financí. Z druhé strany ale na vládu tlačí Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Instituce si sice politickou dohodu přejí, trvají však na úsporných opatřeních. Pokud se totiž Aténám nepodaří najít kompromis, finanční pomoc EU a MMF neuvolní. Řecko navíc musí příští měsíc splatit dluhopisy v sumě téměř 14 miliard eur.
Declan Ganley:
„To je daň za to, že jsme neočistili naše hospodářství od platební neschopnosti. Irsko se z toho může dostat, ale jen v případě, že se zbavíme platební neschopnosti bank. Jinak se samozřejmě na trhy vrátit nemůžeme.“
Bývalého šéfa hnutí Libertas a hlavní tvář kampaně proti přijetí Lisabonské smlouvy Declana Ganleyho poslední vývoj nijak nepřekvapuje. Podle něj bylo již před nedávnými parlamentními volbami zřejmé, že Irsko bude druhou pomoc potřebovat.
Finanční krize Iry donutila znárodnit prakticky všechny problémové banky a jejich záchrana jej stála několik desítek miliard eur. Kvůli tomu loňský rozpočtový schodek činil 32 procent hrubého domácího produktu, což je zdaleka nejvyšší hodnota v celé Evropské unii. Pokud se budou problémy Irska ještě zhoršovat, bude se na pomoci podílet i Česká republika, která už nyní garanatuje půjčku sedm miliard korun, dodává Dufek. Selhání se však v případě tohoto dlužníka neobává. Kdyby se však někdy v budoucnu Česko podílelo na pomoci Řecku, skutečně by to ekonom bral jako pomoc, ne jako půjčku, která se Praze vrátí.