Návrh penzijní a zdravotnické reformy shodně odmítají jak zaměstnavatelé, tak odboráři. V případě té první kritizují hlavně možnost, aby si lidé posílali část sociálního pojistného na účty u soukromých penzijních společností. „Tam je naprostá shoda, oni (zaměstnavatelé) taky tvrdí, že není nutné vyvádění finančních prostředků a že je potřeba spíš posílit průběžný systém, ze kterého čerpají důchod všichni, a do dalšího spoření si může dávat finanční prostředky jenom ten, kdo na to bude mít,“ zdůraznil po dnešním jednání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil.
„Co se týká třetího pilíře, zaznamenal jsem spíše podporu vládnímu směru, tedy úpravu třetího pilíře, tzn. změnu parametrů a posílení možnosti spořit ve třetím pilíř, nicméně neshodujeme se na tom základním, že třetí pilíř by měl stačit,“ dodal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Jaromír Drábek a Jaroslav Zavadil o reformách
Neshody panují i v případě změn ve zdravotnictví. „To znamená nákup přístrojů bez korupce, stavební investice bez korupce, léková politika bez korupce, plus poctivost ve vztahu k pacientům, tedy to, co na nich udělají, aby si skutečně vykazovali, což dnes také teda není,“ dodal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
„Napřed se musí ten Augiášův chlív vymést a teprve pak je možné připravovat reformu. My budeme požadovat, aby se ta reforma stáhla, dokud se nevyřeší tyto věci.“
Vláda nejnovější koaliční shodu na zvýšení spoluúčasti ve zdravotnictví obhajuje argumentem o trvale nedofinancovaném systému a velmi nízké úrovni spoluúčasti v České republice oproti jiným zemím. „Spoluúčast umožní udržet úroveň zdravotní péče a umožní slušně zaplatit zdravotnický personál,“ míní ministr financí Miroslav Kalousek. S tím souhlasí i další ze členů vyjednávacího týmu Vít Bárta: „Je zapotřebí říci, že jen příští rok ve zdravotnictví bude chybět 10 miliard korun,“ dodal.
Odbory a zaměstnavatelé se přitom na svém středečním setkání shodli, že nesouhlasí s návrhy těchto reforem v podobě, v jaké je vláda předkládá. Obě strany budou po vládě také požadovat zavedení takzvaného kurzarbeitu, kdy se zaměstnancům podniků v potížích krátí pracovní doba nebo po nějakou dobu zůstanou zcela doma a část ušlé mzdy jim uhradí stát.