Atény – Řečtí poslanci se pustili do prvního ze série jednání o dalších nepříjemných škrtech. Na jejich stůl se právě dnes dostal pětiletý plán úspor, který má zachránit zadluženou zemi před kolapsem. Na stanovisku parlamentu teď doslova závisí osud celé země, a pokud soubor nepopulárních škrtů poslanci neschválí, země nedostane další část z mezinárodního záchranného balíčku a zbankrotuje. Opoziční poslanci se nechali slyšet, že takový scénář je klidně možný, protože oni vládní plán nepodpoří. Podle prezidenta Václava Klause prý ale další pomoc Aténám nijak nepomůže. Připomněl však, že má na problémech současného Řecka svůj podíl i eurozóna.
Řecký osud závisí na jednání o škrtech
Osud Řecka je nyní v rukou tří set tamních poslanců. Země se ocitá na ekonomickém dně a děsí tak nejen eurozónu. Jedině jejich kývnutí na plán nepříjemných škrtů může zajistit další miliardy od Mezinárodního měnového fondu a zemí eurozóny. „Bojujeme pro Řecko, pro naši zemi a její lid. Ale bojujeme také o osud evropské měny a Evropy samotné,“ tvrdí řecký premiér Jorgos Papandreu.
Úspory musejí projít
GALERIE
videogallery_2089
Pokud balíček pětiletých úspor neprojde, Řekové už od zbytku Evropy nedostanou ani euro. „Je na čase, aby si Řecko pomohlo samo, aby vůbec pomoc Evropy měla nějaký efekt,“ konstatoval evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Olli Rehn.
Vládní poslanec Odysseas Voudouris:
„Bohužel máme na výběr jen mezi špatným a ještě horším řešením. A já jsem přesvědčen, že bankrot a nové volby by Řecku způsobily nenapravitelné škody.“
Opozice už teď předesílá, že škrty za dvanáct miliard eur nepodpoří. „Chceme ukázat lidem, že se nepodvolíme rozkazům pánů z cizích vlád, Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Chceme zabránit vládě v barbarských opatřeních, která se chystá tento týden schválit,“ tvrdí Jorgos Peros z opozice. Kvůli kontroverzním reformám ale mohou snahy kabinetu narazit i u části vládních poslanců. Zatím se proti hlasování podle zpravodajky ČT Soni Dorňákové-Stamu vyslovili dva. Schválení úsporného plánu je ale jen prvním krokem. Už teď je totiž jasné, že země bude potřebovat další peníze. Mohlo by se jednat o stejnou částku jako nyní, tedy 110 miliard eur, které by šly opět z kapsy Mezinárodního měnového fondu a zemí eurozóny.
Řecký ministr financí Evangelos Venizelos na úvod dnešní parlamentní rozpravy zdůraznil, že země musí s mezinárodními věřiteli sjednat dohodu o druhé finanční pomoci nejpozději do konce léta. Poslední část prvního úvěru totiž pokryje potřeby země jen do poloviny září. „A mezitím musejí seriózně vyjednat s našimi partnery - Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem - a garantovat schůdnost řešení našeho národního dluhu za účasti mezinárodních soukromých investorů,“ upozornil Venizelos.
Nebyl by přece jen lepší bankrot?
Ne každý ale souhlasí s tím, že by se Řecko mělo zachraňovat za každou cenu. Ve svém komentáři například britský list Financial Times napsal, že by neschválení úsporných opatření možná zemi prospělo. Program dalších úspor a nové finanční pomoci, tak jak teď stojí, je totiž podle listu politicky, ekonomicky i morálně těžko obhajitelný. Není prý totiž jisté, zda Řecko i přes tuto snahu nezbankrotuje. Pokud však poslanci nové škrtání neschválí, země bude v platební neschopnosti už za pár dnů.
„Považuji to za politickou provokaci a za akt ekonomického vandalismu. Může to vykolejit celý proces řešení krize,“ píše se v komentáři FT. Řecko bezpochyby potřebuje dát fiskální politiku do pořádku a je i pravda, že se stále více vzdalovalo slibům, díky nimž loni získalo první záchranný úvěr. Byla by ale chyba Řecko připravit o všechny možnosti, jichž by mohlo využít k politickému manévrování, upozorňuje list. Politicky už se totiž nový program úspor, dohodnutý s EU a MMF, začal proti Řecku obracet. Sílí totiž vliv hlavního lídra řecké opozice Antonise Samarase, který proti novým úsporám bojuje. Jeho argument je silný: nové úspory už ekonomiku dusí až příliš. S tím souhlasí i většina ekonomů, podle nichž je teď důležité zajistit hospodářský růst.
Dlouhodobý kritik eura Václav Klaus:
„Já nejsem ten, který by vinil Řecko. Já si nemyslím, že to, že Řecko bylo přijato do eura, způsobili Řekové. To způsobili ti, kteří Řeky do eurosystému přijali a v tomto smyslu nějaká zodpovědnost na straně zemí eurozóny a vůbec zemí Evropské unie je.“
Proti půjčce Řecku se dnes na své návštěvě na Slovensku postavil i český prezident Václav Klaus. Nové peníze totiž prý Aténám nepomohou. Za nynější finanční problémy si však nemohou jen samy Atény, zodpovědnost má také eurozóna. Slovenská hlava státu Ivan Gašparovič naopak nový úvěr Aténám podporuje, stejně jako vláda premiérky Ivety Radičové. „Řekněme si naprosto bez obalu, místo neutrálního slova pomoc, že půjčky, tedy něco, co se musí splácet, Řecku nepomohou. Dárky eventuálně mohou dočasně pomoci,“ řekl Klaus.
Pomocnou ruku Řecku chce natáhnout i Francie. Tamní banky jsou ochotné vyměnit až dvě třetiny dluhopisů, které teď mají v portfoliích. Plán předpokládá, že banky reinvestují výnos ze splatných dluhopisů do nových papírů se splatností minimálně 30 let. Francouzští investoři drží řecké státní dluhopisy v objemu asi 15 miliard eur (zhruba 365,6 miliardy korun). Angažovanost francouzských bank v programu záchrany Řecka je součástí širších snah přimět soukromé investory k zodpovědnosti za soudržnost eurozóny.
Řecko čeká další stávkování
Ekonomická situace Řecka dlouhodobě vyvolává vlny nepokojů a stávek. Další z nich odbory svolaly právě na tento týden. Nelíbí se jim plán na privatizaci státních podniků, který by měl vládě přinést 50 miliard eur na splácení dluhů. Odbory vyhlásily dvoudenní celonárodní stávku, která by měla začít o půlnoci. Trvat 48 hodin by měla generální stávka v Řecku poprvé. Odboráři však nejsou jediní, kdo je se situací nespokojený. Podle průzkumů nesouhlasí s reformami tři čtvrtiny jedenáctimilionového Řecka.
Generální stávka ochromí leteckou, železniční a nejspíše i lodní dopravu. V úterý i ve středu bude letecký prostor uzavřen téměř pro všechna letadla v dopoledních hodinách, konkrétně od 7:00 do 11:00 místního času, ale i večer, a to od 17:00 do 21:00.
EU chce ovlivňovat řecké úroky
Jean-Claude Juncker:
„Intervence v Řecku ze strany EU na úrovni úrokových sazeb je myšlenka, která by se neměla vyloučit.“
Podle šéfa skupiny ministrů financí členských zemí eurozóny Jeana-Clauda Junckera by Evropa neměla vyloučit možnost zasahovat do řeckých úrokových sazeb. Řecko je jednou ze 17 zemí eurozóny, kde úrokové sazby, za nichž půjčuje centrální banka peníze obchodním bankám, určuje Evropská centrální banka. Jde o jednu sazbu, která je pro všechny země eurozóny stejná. Nyní je na 1,25 procenta.
Podrobnosti známé nejsou. Pravděpodobně jde však o možnost, že by záchranné fondy eurozóny (EFSF a ESM) nakupovaly řecké obligace na primárních aukcích. Takový nákup obligací předpokládají pravidla obou fondů, dočasného EFSF i trvalého ESM, který tuto pravomoc převezme od EFSF v polovině roku 2013. Šlo by o intervenci do úrokových sazeb, za které si může půjčovat řecká vláda. Takové kroky by pomohly usnadnit Řecku návrat na finanční trh.
GALERIE
Ivan Gašparovič a Václav Klaus