Washington – Den, kdy Spojeným státům nebudou stačit peníze na splacení závazků, se rychlým tempem blíží. Podle amerického ministerstva financí dojdou zemi peníze 2. srpna a zvrátit tuto situaci mohou jen politické kroky. Spory kolem navýšení stropu pro státní dluh Spojených států se navíc ještě víc zkomplikovaly. Část republikánů odmítla návrh své vlastní strany a hlasování se posunulo z dneška na čtvrtek. Prezident Obama navíc pohrozil, že republikánský návrh vetuje. Americká vláda si už vysloužila stovky výstrah od ekonomů a přidala se k nim i šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Velká většina Američanů je navíc znepokojena dluhovou krizí Spojených států a více než polovina jich podporuje kompromisní řešení podobné tomu, které navrhuje Obama. Vyplývá to z průzkumu zveřejněného v úterý agenturou Reuters ve spolupráci se společností Ipsos.
Přinese 2. srpen Americe novou hospodářskou krizi nebo se nestane nic?
Nelichotivý scénář
Pokud by nedošlo k navýšení stropu, americká vláda by poprvé v historii nebyla schopná platit všechny své účty. Peníze by nemusely být například na splátky dluhů, platy pro státní zaměstnance i třeba pro veterány či sociální programy. Už teď Spojené státy dluží přes 14 bilionů dolarů. Tedy částku, s kterou by česká vláda vydržela hospodařit dvě stě let.
Především by ale utrpěla důvěryhodnost americké vlády na finančních trzích. Někteří odborníci varují, že následná panika by mohla vyvolat další ekonomickou krizi. Ekonomové také varují předtím, že by vzrostly úrokové sazby, protože investoři by požadovali vyšší pojistku proti tomu, že USA nebudou schopné splácet svůj dluh. Nejistota by zároveň mohla dopadnout na dolar, který je světovou rezervní měnou.
Vyšší rating by znamenal dražší půjčky pro stát i obyvatele
„Nebezpečí je veliké a dokonce to hlavní nebezpečí není ani to, že by Amerika neměla peníze, ale je tady hrozba agentury S&P, že by mohla snížit rating americkým státních dluhopisů… Jde o naprosto zásadní věc… Snížení hodnocení by znamenalo, že se americký dluh jedním skokem prodraží,“ vysvětlil komentátor Hospodářských novin Adam Černý. Na úrocích by přitom nezaplatila více pouze vláda, ale i běžní Američané a firmy. Dražší by byly například hypotéky, kreditní karty či studentské půjčky.
Ratingové agentury už delší dobu hrozí tím, že zvažují snížení hodnocení schopnosti Spojených států splácet závazky ze současného prvotřídního ratingu AAA. I to by mohlo vnést na trhy zmatek. Až dosud se americké dluhopisy považovaly za bezrizikovou investici. Finanční trhy se přitom stále více přiklánějí k možnosti, že USA o svůj špičkový rating dříve nebo později přijdou. Někteří ekonomové ale upozorňují, že ratingové agentury v letech 2001 až 2002 hned třikrát zhoršily hodnocení Japonska, náklady na půjčování pro tamní vládu však nevzrostly, ale klesly.
Pavel Tomášek, šéfeditor Aktuálně.cz:
„Nyní se předvídají důsledky toho, kdyby skutečně došlo k neschopnosti americké vlády splácet své závazky, což hrozí podle toho, jak to americká vláda spočítala, již příští úterý. Probíhají intenzivní jednání v Kongresu, ale republikáni se nedokáží domluvit ani mezi sebou ve sněmovně, kde mají většinu, na podobě návrhu. Očekává se navíc, že Senát zítra návrhy ze sněmovny odmítne.“
Kdo přinese rozhřešení?
Nyní tak jde především o to, zda a o kolik umožní Kongres americké vládě zvýšit strop pro státní dluh ze současných 14,3 bilionu dolarů a o kolik klesnou výdaje americké vlády. Demokraté chtějí, aby limit vzrostl natolik, aby se věc již nemusela řešit před prezidentskými volbami v listopadu 2012. Republikáni se ale nebrání krátkodobějšímu řešení. Prezident Barack Obama pohrozil, že krátkodobé zvýšení stropu pro dluh bude vetovat.
Republikáni současně požadují rozsáhlé rozpočtové škrty včetně sociálních programů, ale odmítají zvyšovat daně. Demokratům naopak vyšší daně, zejména pro bohaté, nejsou proti srsti. Nechtějí ale škrty ve zdravotní péči pro seniory a chudé a v důchodech. Během dosavadních jednání ale byli ochotni ze svých pozic ustoupit.
Liší se případný bankrot Spojených států od řeckého?
Přestože americké ministerstvo financí zdůraznilo, že mu peníze dojdou 2. srpna, společnost Barclays Capital uvedla, že USA by díky lepším daňovým příjmům mohly mít prostředky až do 10. srpna. Jasné tak zatím je, že Spojené státy by nebyly schopné splácet své závazky někdy po 2. srpnu. Ministerstvo financí zatím tají, jakou strategii by v takovém případě uplatnilo.
Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers
"Bankrot nehrozí. Americká vláda a Obama má páky na to, jak dluhový strop navýšit jednostranně. Je to ale až ten nejzazší krok, protože veškerá odpovědnost by zůstala na demokratech a Obamovi."
Řada republikánských politiků, ale i ekonomů obviňuje americkou vládu, že bankrotem pouze straší. Po 2. srpnu prý bude mít i bez zvýšení stropu pro zadlužení dostatek peněz na splátky dluhů. O hrozícím bankrotu tak prý nemůže být řeč.
Navíc případný bankrot Spojených států by se výrazně lišil od státního bankrotu, který nyní hrozí Řecku. Nastal by kvůli neschopnosti politiků nalézt dohodu, a ne kvůli tomu, že rozpočtová situace země je taková, že již není schopná splácet své závazky, anebo že jí již nikdo není ochotný půjčovat. Šlo by tak o bankrot technický a dočasný. Přesto by šlo o velký krok do neznáma, jelikož USA se do této situace za svou historii ještě nedostaly.