Ulánbátar – Zahraniční investory stále víc přitahují mongolské zlaté žíly. Nehostinná země mezi Ruskem a Čínou má totiž největší nevytěžené zásoby zlata. I přes protesty ekologů se navíc počet zlatých dolů stále zvyšuje. V Mongolsku, které je z hlediska rozlohy dvacetkrát větší než Česká republika, žijí jen tři miliony lidí. Polovina z nich jsou kočovní pastevci, které živí půda a dobytek. Zlatý boom posledních let jim moc neprospívá, používaná rtuť kazí vodu, krajinu hyzdí pozůstatky těžby.
Investory přitahuje mongolské zlato, pastevci trpí
„S rozrůstající se těžbou přicházíme o naše pastviny. V údolí nedaleko odtud postavily dvě důlní společnosti doly hned u hlubinných studní. Takže voda nejspíš vyschne,“ řekl pasák dobytka. Podle specialistky na životní prostředí neuzavírá mnoho těžebních společností staré doly, jak by měly podle zákona, a rovnou se přesouvají do nových dolů. To způsobuje rozsáhlé škody na životním prostředí. „Ale v našem dole probíhají sanační práce, už když ještě běží těžba,“ dodala.
Reportáž Jana Spilky (zdroj: ČT24)
Na tlak ekologů bylo jen letos uzavřeno osmnáct dolů. Vláda také zakázala těžbu v blízkosti řek a lesů. Mnoho firem ale zákony nedodržuje. Jedna ruská těžební firma například po sobě nechala šedesátimetrovou díru poté, co zkrachovala. Jiným se ale v době, kdy je cena zlata na rekordu, daří dobře. „Cena zlata poslední tři roky ustavičně roste. To je samozřejmě pro nás, důlní společnosti, skvělá zpráva. Bojíme se ale, že může spadnout stejně rychle, jako šla nahoru,“ podotkl Lchamsuren Šuchert.
Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu letos mongolská ekonomika poroste o deset procent. A vláda doufá, že těžební boom pomůže skoncovat s chudobou. Jakou cenu ale bude muset zaplatit životní prostředí, mnozí se ptají.