Praha – Světovou ekonomiku v nejbližší době nečeká nijak optimistický vývoj. Tvrdí to alespoň ekonomové společnosti Next Finance Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora. Evropští politici se sice zuby nehty drží optimistického scénáře a tvrdí, že Řecko začne splácet své dluhy a otřesená evropská i světová ekonomika se postupně vrátí k normálu, podle Šichtařové a Pikory ale hospodářství otřesené dluhovou krizí směřuje zcela opačným směrem. Nejlepší možností, jak zmírnit hrozící recesi a problémy způsobené dluhovou krizí, by bylo rozštěpení eurozóny na chudší jih se slabším eurem a bohatší sever se silnějším supereurem.
Ekonomové: Hluboké globální recesi zabrání jen rozštěpení eurozóny
Návrat k národním měnám by prohloubil krizi
Návrat jednotlivých ekonomik k národním měnám by mělo podle ekonomů z Next Finance katastrofální dopady. „Kdyby kterákoliv ekonomika vystoupila z eurozóny, vypukne ohromná panika,“ varovala Šichtařová. Vystoupení například Řecka z eurozóny by tak znamenalo masivní odliv kapitálu ze země, skokový nárůst inflace a krachy řeckých bank. To by stáhlo dolů i další banky napříč Evropskou unií, které drží řecké dluhopisy. „Problém by nakonec zůstal v Německu, protože do řeckých dluhopisů investovaly především německé banky,“ poznamenal Pikora.
Pokud by nastal tento scénář vývoje, přineslo by to do světové ekonomiky hlubokou recesi, ze které by Evropa vyšla nejhůře. Recese by přinesla propady ratingů včetně zatím nejlepšího možného a poměrně stabilního německého ratingu. Akcie i dluhopisy by v takovém případě čekal strmý pád. Třetina eurozóny zbankrotuje, ztráty investorů přesáhne 50 procent, dodávají ekonomové z Next Finance. Jediným vítězem krize by nakonec byl dolar. Do dvou let by mohl posílit až na úroveň 0,87 USD/EUR.
Supereuro jen pro vyvolené, Francie by si na ně sáhnout neměla
Lepším řešením by tak podle obou ekonomů bylo nikoho z eurozóny nevylučovat ale celý – dnes už do značné míry dvourychlostní blok – rozštěpit ve dví. „Ti silnější půjdou na vyšší úroveň. Založí se supereuro,“ míní Pikora. Do značné míry přitom bude záležet na tom, jak budou politici vznik podobného uskupení prezentovat. Aby nedošlo k rozpoutání paniky, bude třeba vznik nového bloku veřejnosti vysvětlit jako postup nejsilnějších zemí eurozóny na vyšší úroveň, nikoliv jako zoufalou snahu o záchranu nejzadluženějších zemí z krize.
Markéta Šichtařová
„Technicky to (vznik supereura) není problém, stačí přes noc okolkovat některé bankovky. Z počátku by se stanovil kurz eura k supereuru v poměru 1:1, následně by supereuro vzhledem k euru prudce posílilo.“
Zásadní otázkou bude, kdo by měl do nového uskupení, tj. supereurozóny, vstoupit. Politicky se bude zcela jistě chtít mezi nejsilnější země zařadit Francie, s ohledem na ekonomické fundamenty se ale spíše řadí do slabšího bloku. Navíc její setrvání ve slabší skupině poskytne potřebný polštář pro záchranu nejzadluženějších zemí, jako je Řecko, a zmírní dopady krize na ně.
Supereuro by se mělo stát jen měnou několika málo konkrétních zemí. „Jsou to země, které mají podobnou ekonomiku a nižší dluh než Německo,“ vysvětlil Pikora. „V úvahu připadá Německo, Nizozemsko a Finsko, případně Slovinsko a Estonsko, protože jejich ekonomika se s Německem sbližuje,“ dodal.
Vznik supereura by slabším zemím eurozóny umožňoval profitovat z podhodnocení měny tak, jak to v mnoha případech dělaly před vstupem do eurozóny. Podhodnocená měna by zlevňovala jejich výrobky v zahraničí, což by vedlo k zvýšení exportu a povzbuzení slabších ekonomik.
Jak se má na změny ve světové ekonomice připravit drobný investor?
Se zpomalením ekonomiky a propady finančních trhů je nicméně třeba počítat v obou nastíněných scénářích. Ve druhém případě však budou kratší a mírnější. A jak se má na očekávaný nepříliš optimistický vývoj připravit drobný český investor? Na trhu se zlatem se už nafoukla spekulativní bublina, proto je Pikora investorům nedoporučuje. „Bezpečný přístav je určitě koruna, já bych se nehnal do cizoměnových aktiv, to je vždycky riziko,“ upozornil.
Očekávané vlivy možných scénářů na vývoj koruny
Koruna při vzniku supereura
Pokud dojde ke vzniku supereura, bude koruna podle ekonomů z Next Finance tíhnout ke stagnaci. „Po zavadení supereura nás čeká hysterie, že co není supereuro, je špatné, proto korunu čeká oslabení. Pak ale převáží dobré fundamenty české ekonomiky a koruna zase začne posilovat,“ nastínila očekávaný vývoj Šichtařová.
Koruna při rozpadu eurozóny a návratu k národním měnám
V pesimistickém scénaři vývoje čeká korunu prudké oslabení, po nějakém čase se nicméně opět vrátí k posilování. „To oslabení bude poměrně výrazné, to znamená, že by se koruna mohla vrátit k 25 korunám za euro,“ podotkla Šichtařová.
Zajímavou příležitostí podle Pikory budou ve střednědobém horizontu také investice do start-upů, tedy mladých rozjíždějícíh se podniků. „Dalších pět let to bude zajímavé. V dlouhodobějším horizontu se dojde ke zjištění, že dobrých myšlenek není tolik,“ doplnil. Podle Šichtařové se jako dobrá investiční příležitost v dobách nejistoty ukazují pozemky. Na rozdíl od cen bytů jejich ceny i v době finanční a hospodářské krize z let 2008 a 2009 mírně rostly. „Ukazují se jako dobrý uchovatel hodnoty v době recese,“ poznamenala Šichtařová.
Kromě nevratných změn v ekonomické oblasti vyvolaných současnými krizemi se ale musíme podle Šichtařové připravit také na změny v politické oblasti. Konec demokracie jako takové prý nehrozí, nicméně utužovat se zřejmě budou v rámci honu za obětními beránky nejrůznější regulace. Počítat musíme také s výraznějším zvyšováním daní.