Washington - Globální finanční systém je teď nejzranitelnější od roku 2008, kdy vrcholila finanční krize. Ve své pololetní zprávě o globální finanční stabilitě to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond. Za problematické oblasti fond nyní považuje hlavně Spojené státy a Evropu, kde se finanční rizika ještě zvyšují. Fond ostře kritizuje hlavně evropské politiky.
MMF: Globální finanční systém je nejzranitelnější od roku 2008
„Rizika jsou teď vyšší, zároveň ale dochází čas, kdy je možné se vypořádat s problémy, které ohrožují globální finanční systém i současné hospodářské oživení,“ píše se ve zprávě. Od měnového fondu je to už druhé varování za poslední dva dny. V úterý snížil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok.
Situace se podle měnového fondu zhoršila v posledních měsících, kdy banky a finanční trhy čelí větším problémům. Bankovní systém ohrožuje přetrvávající dluhová krize v Evropě, a to do takové míry, že banky mohou citelně omezit úvěrování a začít hromadit hotovost. Výhled růstu ekonomiky by se tak ještě zhoršil.
Varovný signál měnový fond vidí i v jednání mezi americkými politiky. Narůstají podle něj obavy, zda budou američtí zákonodárci schopni dojít k politickému konsenzu, který je předpokladem k tomu, aby Spojené státy zastavily prohlubování rozpočtových deficitů.
Evropští lídři pak musejí podle fondu urychleně realizovat dohodu, kterou uzavřeli na červencovém summitu v Bruselu. Na něm padlo rozhodnutí, že eurozóna posílí pravomoci svého záchranného fondu EFSF a poskytne další pomoc Řecku.
Evropští politici jsou podle fondu o krok pozadu za aktuálním děním
Měnový fond stupňuje tlak hlavně na Evropu, aby vyřešila svou dluhovou krizi. Ta je podle fondu pro globální ekonomiku největší hrozbou. Situaci v Evropě zatím nelze řešit hlavně kvůli politickým hádkám mezi evropskými lídry. Hlavní ekonom fondu Olivier Blanchard už při úterní prezentaci nového výhledu světové ekonomiky řekl, že Evropa se musí sebrat. Tvrdě kritizoval právě evropské politiky, kteří jsou podle něj stále o krok pozadu za tím, co se právě děje.
Krize se stupňuje, dopady na evropské banky sílí
Ještě na začátku měsíce vyčíslil Mezinárodní měnový fond možný dopad dluhové krize v eurozóně na její banky na 200 miliard eur, dnes s ohledem na nedávný propad cen bankovních aktiv a nárůst nákladů jejich financování již hovoří o 300 miliardách eur. „Některé banky musejí navýšit svůj kapitál, aby si tak pomohly získat důvěru svých věřitelů a vkladatelů,“ napsal fond ve své zprávě.
Měnový fond zároveň upozornil, že bilance některých velkých finančních ústavů doznala značných šrámů v důsledku toho, že banky mají v portfoliích značné objemy dluhopisů zadlužených evropských zemí. Týká se to jak Řecka, Irska a Portugalska, tak Itálie, Španělska a Belgie.
Spojeným státům a Japonsku měnový fond radí, aby začaly zavádět kroky k výraznému snížení veřejných deficitů. Právě rostoucí deficit byl hlavním důvodem, kvůli němuž mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's na začátku srpna poprvé od 40. let minulého století připravila Spojené státy o nejvyšší možný rating.