Washington – Lídři sedmi zemí skupiny G20 vyzvali Spojené státy a eurozónu, aby podnikly rozhodné kroky a pomohly tím odvrátit hlubokou a dlouhotrvající recesi globální ekonomiky. Lídři se takto vyjádřili v dopise, který napsali den před klíčovou schůzkou G20. Eurozóna má prý na tomto fóru čelit značnému tlaku, aby co nejrychleji vyřešila svou dluhovou krizi.
Část G20 vyzvala USA a eurozónu k akci
Dopis zástupců Austrálie, Kanady, Indonésie, Velké Británie, Mexika, Jihoafrické republiky a Jižní Koreje
„Pro mnoho vyspělých zemí bude cesta z hluboké a dlouhotrvající krize velmi těžká. Bude to mít dopady také na hospodářský růst v mladých tržních ekonomikách, přitom je zde ale menší manévrovací prostor než v roce 2009.“
Představitelé vyzvali země eurozóny k bezodkladným krokům, jež mají zamezit dalšímu šíření dluhové krize. Současně uvedli, že Spojené státy, stejně jako další vyspělé země s vysokým deficitem veřejných financí, by měly překonat zbývající překážky a dát si své finance do pořádku. Opatření mají sloužit ke snížení deficitu ve střednědobém výhledu, jak stojí v dopise adresovaném francouzskému předsednictví G20.
Skupina BRICS zvažuje podpořit eurozónu pomocí MMF
Současně dnes ministři financí Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky vyzvali skupinu G20, aby zasáhla proti dluhové krizi v eurozóně stejně jako proti finanční krizi let 2008–09. Přední mladé tržní ekonomiky skupiny BRICS dnes naznačily ochotu přispět ke stabilizaci světové ekonomiky a řešení dluhové krize v eurozóně, avšak jen prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu a dalších mezinárodních institucí.
MMF
Ovšem ministři ve společném komuniké ze schůzky nic konkrétnějšího nenaznačili: „BRICS je ochotna zvažovat, že v nezbytném případě poskytne přes MMF a další mezinárodní finanční instituce podporu pro řešení současných problémů v globální finanční stabilitě.“
BRICS ale také podrobila kritice agresivně uvolněnou měnovou politiku centrálních bank vyspělých zemí, která se podle skupiny negativně promítá do růstu cen komodit a rozkolísání kapitálových toků.
Studie ECB: Dluhová krize ohrožuje celý projekt eura
Podle studie, kterou dnes zveřejnila Evropská centrální banka, ohrožuje dluhová krize vzniklá překotným růstem státních výdajů celý projekt evropské jednotné měny. Studie, jejímž spoluautorem je odcházející hlavní ekonom ECB Jürgen Stark, doporučuje, aby členské země eurozóny, které nedodržují pravidla pro rozpočtové deficity a státní dluhy, ztratily právo rozhodovat o svých veřejných financích.
Eura
Podle agentury Reuters je dokument zřejmě nejdůraznějším vyjádřením obav členů vedení ECB o budoucnost eura a Starkovým „posledním výstřelem“. Stark tento měsíc podal „z osobních důvodů“ rezignaci na členství v řídícím výboru banky, podle zdrojů to však bylo na protest proti rozhodnutí ECB obnovit program nákupů státních dluhopisů. Stark v ECB nejvíce vyzýval politiky k přijetí a dodržování přísných rozpočtových pravidel.
Studie uvádí, že výrazně zvýšená fiskální nerovnováha v eurozóně jako celku a katastrofální situace v jednotlivých členských zemích hrozí podkopat stabilitu, ekonomický růst a zaměstnanost, ale i samu udržitelnost EMU (Evropské měnové unie). Zprávu vedle Starka sepsali další tři ekonomové ECB. Banka studii označila za produkt jejích autorů a výslovně se k ní nepřihlásila.
Studie kritizuje neochotu členských zemí vzdát se ekonomické suverenity ve prospěch společné autority a pochybuje, zda poslední návrhy politiků v tomto směru budou dostatečné. Mimo jiné vyzvala k „zavádění finanční nucené správy tam, kde se adaptační programy odchýlí od vytyčené cesty“.