Atény – Řecko se neobává zpoždění další splátky mezinárodní úvěrové pomoci, kterou potřebuje k odvrácení platební neschopnosti. Dnes to uvedl řecký ministr financí Evangelos Venizelos. Upřesnil také, že se tento týden do Atén vrátí inspekční skupina složená ze zástupců takzvané trojky - tedy Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky.
Řecko další část pomoci dostane, udělá pro to vše
Inspektorům se chystá řecký premiér Jorgos Papandreu poslat dopis nastiňující nová úsporná opatření. Řekové podle něj splní všechny své závazky vůči mezinárodním věřitelům. O nových úsporách bude parlament hlasovat do konce příštího měsíce. Řecký parlament přitom dnes v rámci snahy o snížení rozpočtového deficitu schválil novou daň z nemovitosti, kterou mají majitelé platit souběžně s poplatky za elektřinu.
Opatření, které patří k jednomu z mnoha kroků vlády, jež mají stát zachránit před bankrotem, vyvolalo silný odpor v zemi, kde více než 70 procent obyvatel podle agentury AFP tvoří vlastníci nějakého nemovitého majetku. Daň svázal stát s poplatky za elektřinu, aby ji mohl pohodlněji a snadněji vymáhat. Každému, kdo odmítne zaplatit, hrozí, že mu bude odpojen proud.
Řecku nic jiného než uposlechnout mezinárodních doporučení nezbývá. Příští měsíc totiž potřebuje získat dalších osm miliard eur (téměř 200 miliard korun) z dohodnuté finanční pomoci, jinak mu dojdou peníze.
Evangelos Venizelos:
„Výplata (této tranše finanční pomoci) se uskuteční a uskuteční se včas.“
„Poskytneme z německé strany veškerou požadovanou pomoc, aby se obnovila důvěra v Řecko,“ řekla k tomu německá kancléřka Angela Merkelová. „Jestliže je v sázce stabilita eura a zkušenosti posledních několika let říkají, že obtíže jedné země ohrožují naši společnou měnu - pak nás to zavazuje prokázat solidaritu,“ dodala. „Pomůžeme, pokud země udělá všechno, co má.“
Podle eurokomisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna má nyní Řecko poslední šanci zachránit svou ekonomiku před krachem. Atény podle něj musí splnit všechna kriteria, aby další peníze z finanční pomoci získaly. Venizelos již o víkendu přislíbil, že jeho země učiní vše, co bude zapotřebí, aby se vyhnula platební neschopnosti a zůstala součástí eurozóny.
Německá kancléřka Angela Merkelová:
„Neděláme to pro Řecko. Děláme to pro nás. Záchrana eura je v našem vlastním zájmu.“
GALERIE
videogallery_153836
Řecko mělo špatné vedení, teď se opět staví na nohy
„Slibuji vám, že my Řekové si po období bolestí brzy probojujeme cestu zpět k růstu a prosperitě,“ prohlásil dnes Papandreu. „Podařilo se nám dosáhnout historických výsledků v oblasti exportu,“ uvedl Papandreu na své dnešní tiskové konferenci. Právě na vývoz by se měla řecká ekonomika spoléhat. „Současná společná zemědělská politika dotovala řecké produkty, to vedlo ke snížení konkurenceschopnosti. V minulosti jsme byli exportní zemí, nyní jsme importní, ale máme zde produkty, které mají celosvětovou proslulost jako například feta nebo olivový olej,“ tvrdí ministr. Komentátor České pozice Bohumil Studýnka ale Řecku velké naděje na získání pozice čistého exportéra nedává.
Řecký premiér Jorgos Papandreu:
„Řecko má skvělý potenciál. Nejsme chudá země, byli jsme špatně řízená země, takže naprostá transparentnost a zodpovědná vláda je nyní naší prioritou. Příkladem je fakt, že každé euro, které nyní naše vláda vynaloží, se zveřejní on-line tak, aby ho mohl vidět každý občan.“
Loni v květnu se země stala první v eurozóně, která požádala o finanční pomoc. Nejprve Atény získaly tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu korun). Letos v červenci byl na mimořádném summitu eurozóny dohodnut druhý záchranný úvěr ve výši 109 miliard eur. Příště však chce být eurozóna na takové případy připravená, proto zavádí záchranný fond (ESFS).
Německý prezident vybídl Slovensko k podpoře záchranného fondu
Všem členům eurozóny se ale do zachraňování nezodpovědných států nechce. Slovensko už jednou Řecku pomoci odmítlo. Nyní chce posílení pravomocí záchranného fondu odsouhlasit v co nejzazším termínu a navíc je prosazení dokumentu ohroženo kvůli postoji vládních liberálů. Ti nesouhlasí s poskytováním dalších peněz silně zadluženým ekonomikám. Německý prezident Christian Wulff proto Slováky během návštěvy Bratislavy vyzval, aby pravomoci fondu schválili.
Christian Wulff:
„Když všichni udělají všechno potřebné, problémy jsou řešitelné. Je potřeba držet spolu, být solidární.“
K prosazení změn v pravidlech záchranného fondu včetně zvětšení jeho objemu je potřebný souhlas všech států eurozóny, do které Slovensko vstoupilo začátkem roku 2009. „Už je nejvyšší čas jednat zodpovědně. Slovensko nemůže být brzdou,“ poznamenal slovenský prezident Ivan Gašparovič.
Řecké euro
Papandreu dnes uvedl, že chápe neochotu daňových poplatníků v ostatních zemích Evropské unie přispět svými penězi k vytažení Řecka z krize. Podle něj to však nebude záchrana před chybami minulosti, ale investice do budoucího úspěchu. „Eurozóna teď musí podniknout obtížné kroky směrem k fiskální integraci, které zajistí stabilizaci měnové unie. Nedovolme těm, kteří sázejí proti euru, aby uspěli,“ dodal řecký premiér.
Dva biliony do nového fondu nepůjdou – zatím
Zvýšení kapacity evropského záchranného fondu EFSF na dva biliony eur (asi 49,4 bilionu korun), jak o něm spekulují finanční trhy, není předmětem jednání. „Není to na stole a ani se o tom nejednalo,“ řekla dnes španělská ministryně hospodářství Elena Salgadová. Nadšení trhů naopak zchladila slovy, že evropské banky možná ještě budou muset posílit svůj vlastní kapitál. Kurz eura po jejích slovech zamířil dolů.
„Tím slovem, které se nejčastěji vyskytovalo na zasedání MMF a Světové banky, bylo 'fire-wall' (protipožární zeď),“ řekla Salgadová. „To znamená, že jednotlivé země mají mít více opatření na ochranu ekonomiky. Součástí takových protipožárních zdí může být i požadavek, aby evropské banky ještě víc rekapitalizovaly,“ dodala. Co se týče španělských bank, ty už podle ní učinily opatření ke zvýšení kapitálu.