Bagdád – Invaze vojsk NATO do Iráku v roce 2003 znamenala sice svržení režimu Saddáma Husajna a počátek demokratizace země, vleklé pouštní bitvy však kromě lidských obětí přinesly také hospodářské škody. Během druhé války v zálivu Irák ztratil někdejší postavení jednoho z největších světových vývozců datlí. Boje poničily nebo úplně zlikvidovaly úrodné palmové háje, ale například také elektrické vedení, které zemědělci potřebují k zavlažování.
Padesátá a šedesátá léta byla pro irácké datle dobou rozkvětu. Země byla největším producentem a exportérem datlí na světě. Rostlo tu 32 milionů stromů, z těch se ročně zpracovalo kolem 1 milionu tun datlí. Od roku 2003 se však podmínky pro pěstování zásadně změnily. „Bombardování naprosto zásadně ovlivnilo farmáře. Způsobilo fatální a nenahraditelné škody,“ uvedl zástupce iráckého ministerstva zemědělství Kamil al-Dulajmí.
V současnosti zbyla na iráckých plantážích asi polovina předchozího množství datlovníků a produkce datlí propadla na pětinu, což činí zhruba 200 tisíc tun. Nejhůře byl zasažen jih. V oblasti kolem Basry zbyla pouze čtvrtina datlových palem. „Dalším problémem je sucho. I když jsou v blízkosti sadů řeky, nedají se leckde použít, protože dochází k častým výpadkům elektrické energie a bez ní se nedají vodní čerpadla použít,“ řekl al-Dulajmí.
Nová vláda chce zemi znovu vrátit na vrchol datlového průmyslu. Vedle investic do klíčového ropného průmyslu a infrastruktury dává nemalé částky i zemědělcům. Peníze vyčlenila na obnovu starých palmových hájů, na sázení nových datlovníků, ale i na hnojivo, insekticidy nebo nové sklady. Investice mají úspěch - stromů je teď 21 milionů a za rok vyprodukují 420 tisíc tun datlí.
Na farmy se postupně vracejí i zemědělci, kteří své sady během posledních let opustili a raději se přidali k policii nebo k armádě, kde měli své výdělky jisté. Datle jsou pro Iráčany, stejně jako pro další muslimy důležité nejen z ekonomického hlediska, ale i z náboženského. Prorok Mohamed totiž považuje datle za lék na různé lidské nemoci.
