Lucemburk – Z nočního jednání ministrů financí zemí eurozóny vyplynulo, že Řecko zatím další peníze nedostane. Eurozóna odkládá rozhodnutí o uvolnění dalších osmi miliard z půjčky, kterou slíbila, až na začátek listopadu. Původně chtělo Řecko peníze do půlky října, ale tvrdí, že to zvládne. Ráno spadly evropské banky a krize se odráží i na české koruně.
Řekové zatím další peníze ze záchranného balíku nedostanou
Facku Řecko od eurozóny nedostalo, místo ní opět přátelské objetí. Jeho ministr přitom přijel s tím, že nezvládne letos ani za rok splnit, co slíbil. Nikdo ho ale kvůli tomu k odchodu z eurozóny ani k bankrotu nenutil.
Olli Rehn, eurokomisař pro měnové záležitosti:
„Všichni teď pracují na tom, aby byl řecký dluh udržitelný. Řekové v první řadě. Vláda a parlament musejí schválit rozhodnutí, aby splnili fiskální cíle.“
Šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker ale dnes nad ránem prohlásil, že schůzku eurozóny plánovanou na půlku října zrušil. Juncker rovněž před novináři podotkl, že nikdo v eurozóně nevolá po bankrotu Řecka. Bude podle něj uděláno vše, aby se takové situaci zabránilo. V Lucemburku se dnes navíc sejdou evropští ministři financí včetně českého šéfa resortu Miroslava Kalouska. Projednají možné nástroje společné ekonomické vlády a rozpočtovou disciplínu jednotlivých států.
Důvodem odkladu říjnové schůzky čekání na zprávu takzvané trojky, tedy expertů z Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Juncker v reakci na dotaz novinářů podotkl, že ho zástupci Atén ujistili, že Řecko bude schopno do té doby s financemi vydržet. V médiích se totiž objevovaly i zprávy, že pokud by další peníze ze záchranného balíku Atény do půlky října nedostaly, nemusely by mít dost peněz například na platy státních zaměstnanců či penze.
Didier Reynders, belgický ministr financí
„Řecko nám řeklo, že fondy budou muset být zpřístupněny během druhého týdne v listopadu. Není potřeba o tom rozhodovat nyní.“
Dluhovou krizi dnes probere Ecofin
Rozpočtovou disciplínu jednotlivých států unie budou v Lucemburku řešit taky ministři financí celé unie, včetně českého šéfa resortu Miroslava Kalouska. „Máme před sebou tři hlavní výzvy - pozastavený růst, ohroženou suverenitu a zranitelné banky,“ uvedl před jednáním ministrů evropský komisař zodpovědný za oblast měnové politiky Olli Rehn. Evropští ministři by měli schválit například balíček opatření, která mají usnadnit uvalování sankcí na rozpočtové hříšníky. To už minulý týden schválil evropský parlament.
Eura
Loni Řekové, kteří se potýkají s vážnými dluhovými potížemi, museli požádat mezinárodní partnery o finanční pomoc. Od MMF a eurozóny tak získali příslib balíku v celkové výši 110 miliard eur, z nichž nyní postupně získávají peníze. Časem se ale ukázalo, že tyto peníze stačit k záchraně Atén před bankrotem nebudou. V červenci se tak odsouhlasil druhý záchranný balíček ve výši 109 miliard eur.
Finové ale v tomto případě chtěli získat záruky za část úvěrů, které na ně z druhého balíku připadnou. V noci na dnešek se eurozóna dohodla, že takovéto záruky budou možné. Šéf EFSF Klaus Regling nicméně podotkl, že se za to bude platit. „Je proto nepravděpodobné, že by takový požadavek vznesla nějaká jiná země než Finsko,“ podotkl.
Země, které by tak záruky chtěly, by musely podle něj například přispět do budoucího záchranného fondu ESM, který by měl začít fungovat v roce 2013. Sníží se jim také zisk, který by měl zemi připadnout od EFSF z půjček, které fond poskytne.
GALERIE
videogallery_155212