Praha/Bratislava – Úterní pád slovenské vlády spojený s odmítnutím záchranného fondu eurozóny byl podle politologa Grigorije Mesežnikova pouze výsledkem vyhraněné vnitropolitické situace. Slováci totiž nadále zůstávají euru věrní, což potvrzuje i to, že v druhém hlasování tzv. euroval podpoří více než tříčtvrtinová většina slovenského parlamentu.
Mesežnikov: NE eurovalu byla vnitropolitická hra
„Na Slovensku existuje široká politická shoda, pokud jde o podporu eurovalu. Jeho odmítnutí bylo čistě vnitropolitickou záležitostí,“ uvedl slovenský politolog Grigorij Mesežnikov z Institutu pro veřejné otázky. „Strana, která má nejvíc poslanců v parlamentu – opoziční strana Smer – nehlasovala v prvním hlasování z taktických důvodů proto, že bylo spojené s hlasováním o důvěře vlády.“
Podle Mesežnikova tak Smer upřednostnil své ryze stranické zájmy; odmítnutí záchranného fondu si ale nemůže dovolit mj. kvůli své zahraničně-politické prestiži a zejména postavení mezi socialisty v Evropském parlamentu. Už v minulosti se zde totiž dostala do izolace kvůli vládní spolupráci s Mečiarovým HZDS a národoveckou Slovenskou národní stranou.
Fico euroval podpoří chtě - nechtě
V nadcházejícím hlasování proto záchranný fond bezesporu podpoří, a to i navzdory tomu, že proti eurovalu se vyslovuje 40 procent slovenských voličů, a jeho podpora proto není pro populistického šéfa Smeru Roberta Fica právě výhodná. „Při druhém hlasování bude euroval schválen nejen ústavní, ale drtivou většinou poslanců. Můj odhad je, že ze sto padesáti poslanců podpoří euroval 115, 120 poslanců,“ soudí Mesežnikov.
Za pádem vlády ovšem podle analytiků stojí především koaliční SaS Richarda Sulíka. „Fico využil situaci, která se mu naskytla, on ji nijak zvlášť neprovokoval, situace nastala uvnitř vládní koalice,“ upozorňuje bývalý šéfredaktor slovenského deníku SME Martin Šimečka. „V tomto směru se chová naprosto pragmaticky. Vláda se povalila sama, především vinou strany SaS Richarda Sulíka. Robert Fico jen přihlížel.“
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Grigorij Mesežnikov:
"Toto zaváhání, které mělo čistě vnitropolitickou a stranickou dimenzi, vůbec neznamená to, že by Slovensko nejdříve odmítlo a poté bylo přinuceno svými silnějšími partnery v eurozóně změnit své rozhodnutí.
Podpora eura zůstává u slovenské veřejnosti vysoká
Už na tiskové konferenci po pádu vlády odstupující premiérka Iveta Radičová zdůraznila, že přijetí eurovalu je nezbytné pro samotnou hospodářskou situaci Slovenska, neboť země je dominantně orientovaná na export; záchrana kolabujících zemí tak zároveň zachrání trhy, kam mohou být slovenské výrobky vyváženy.
Mesežnikov dodává, že svou úlohu zde hraje i slovenská identifikace se společnou evropskou měnou. „Odmítnutí eurovalu nemělo nic společného s tím, že by na Slovensku vzniknul odpor proti společné evropské měně. Podpora slovenské veřejnosti zůstává vysoká,“ zdůrazňuje politolog. „Zavedení eura na Slovensku mělo velký význam, bylo to strategické rozhodnutí. My jsme dnes ze všech postkomunistických zemí (spolu se Slovinskem a Estonskem) nejintegrovanější částí Evropské unie, protože nejsme jen členové EU, ale i schengenského prostoru a eurozóny.“